Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Přetížení i nedostatečná zátěž mohou mít vážné následky. Přinejmenším mohou znepříjemnit ponor. Proto je nutno jim věnovat zvýšenou pozornost a počítat s rozdíly ve vztlaku při použití různé výstroje a vybavení při plných i prázdných láhvích. Dbát je nutno nejen na vhodné množství zátěže, ale i její správně rozmístění. Hovoří se o tzv. balanced rig (vyvážené výstroji). Ta je základním kamenem bezproblémového a příjemného ovládání vztlaku a udržení trimu, které jsou blíže popsány v dalších dvou kapitolách. Tato se zabývá zejména vztlakově negativní výstrojí a typy přídavných zátěží, jejich formou a způsobem přichycení k výstroji.

 

Velká v-zátěž pod backplate.

 

Samotná výstroj a její součásti mají určité vztlakové vlastnosti. Z hlediska negativních vztlakových vlastností je nutno počítat zejména s ocelovými láhvemi (monoláhev, dvojče, argonka) a backplatem. U nich máme možnost volby mezi těžší a lehčí variantou.

Přídavnou zátěž doplňujeme ke stávající výstroji. Nesmí potápěče omezovat v pohybu a ovládání ostatní výstroje. Vyráběna je z hutných kovů a jejich slitin (olovo, zinek). Jedná se o kovy levné, nerezavějící, měkké, s nízkým bodem tání (Pb asi 330 °C, Zn asi 420 °C). Tvar zátěže se odvíjí od konkrétního místa připevnění. Zcela nevhodná „přídavná“ zátěž jsou ocelové stejdže, doplňková zátěž připevněná na stejdžích či kotníkové zátěže, které mají působit jako protiváha vzduchu, který se dostal do nohou příliš širokých nohavic sucháče.

 

Tzv. tail-weight na spodní skruži.

 

Pro použití v mořích a oceánech je nutno zátěž přidat. Čím více soli voda obsahuje (tzv. salinita), tím více nadnáší. U průměrného muže to budou 2‒3 kg v případě rekreačního potápění, u ženy méně (orientačně 3 % tělesné hmotnosti). V případě technického potápění to bude 3‒5 kilogramů.

 

Variabilní v-zátěž BerTec. Zátěž umístíte na liště tam, kde ji potřebujete.

 

 

Improvizovaný tail-weight.

 

Zátěžový opasek

V kombinaci s monoláhví používá většina potápěčů zátěžový opasek (angl. weight belt). Ten je u potápěčů se sucháčem a dvojčetem vidět méně často. U suchého obleku se umístí zpravidla pod mezinožní popruh, u mokrého obleku přes „mezinožák“. U mokráče nemáme záložní kompenzátor vztlaku (sucháč), a tak je pravděpodobnost nutnosti odhození/předání zátěže partnerovi v případě nouze (tj. při selhání kompenzátoru vztlaku) vyšší. Sejmutí opasku u varianty „pod popruhem“ není tak náročné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stačí opasek rozepnout a shodit/stáhnout ke straně/dozadu. Tak zůstane viset v dolní částí mezinožního popruhu a nic nebrání jeho vyvléknutí. Volba varianty je však záležitostí osobní preference.

 

Opasková zátěž, kterou lze dobře připevnit i na popruhy držící singlovku.

 

Někdy mívají potápěči problém s pohybem opasku po těle, čímž dochází k rozhození rovnováhy a potřeby pásek umístit zpět do vhodné polohy. Tomu zabrání použití freedivingového gumového opasku, který při správném použití neklouže.

 

Na koleni vyrobený adaptér k singlovce s přidělanou zátěží.

 

Zátěžové kapsy

Zátěžové kapsy (angl. weight pockets) mohou být vhodným doplňkem pro potápění s monoláhví. Pro náročnější ponory jsou však nepoužitelné. Z tohoto důvodu je vhodnější se jim vyhýbat zcela.

Zátěžové kapsy vidíme většinou na pásovém popruhu připevněné k backplatu, aby nesjížděly na břicho. Kapsa napravo je dobrým místem pro vedení dlouhé hadice v případě nepoužití kanistrového světla. V kombinaci s kanistrovým světlem kapsa překáží. Na levé straně kapsa koliduje s d-kroužkem, což někteří výrobci řeší umístěním d-kroužku na vršek kapsy. Tím však dochází ke zvětšení siluety potápěče a zvýšení pravděpodobnosti zachycení se.

Jiný typ zátěžových kapes má své místo na popruzích, které drží monoláhev. Místo nich lze použit i „kostky“ zátěže, které dáváme běžně na zátěžový opasek. V obou případech je vhodné je umístit do stran do „zákrytu“ tak, aby byly co nejblíže těžišti potápěče a ve vodě zahaleny křídlem. Variantou je použití zátěžového opasku, který se umístí na láhev ve vhodné výšce. Gumový freedivingový opasek bude na rozdíl od klasického méně klouzat. Doporučeno je umístění opasku mezi láhev
a držák monoláhve. 

 

Zátěžová kapsa na pásový popruh rekreačního potápěče, který jde do vody bez světel.

 

P-zátěž

P-zátěž (angl. p-weight) má své místo ve středovém výřezu backplatu, kde je přichycena (motýlkovou) matkou skruže. Výrobců, které zátěž prodávají, moc není. Řešením může být vlastní výroba.

 

Tzv. p-zátěž o hmotnosti 4 kg.

 

V-zátěž

V-zátěž či „véčko“ (angl. v-weight) se používá výhradně v kombinaci s dvojčetem. Jedná se o odlitek s profilem písmene „V“, který se umístí mezi láhve. Zátěž je buď nasazena na šrouby skruže (jeden či oba) a na místě držena back-platem, anebo je pod backplate umístěna volně. Dále rozlišujeme umístění vnitřní, a méně často používané vnější/oboustranné. U vnějšího je zátěž či její část umístněna na vnější straně dvojčete (dále od zad potápěče). Je nutno mít na mysli, že čím je blíže zátěž k tělu a těžišti, tím bude potápěč stabilnější a naopak. Vnější umístění s sebou nese i riziko zachycení se o něco (např. o strop jeskyně).

V-zátěž, která se umísťuje níže „pod“ dolní skruž, se nazývá tail-weight. Je zjevné, že potápěči, kteří používají botky na láhvích, nebudou moci použít některé typy v-zátěží.

 

Malý oboustranný v-weight, zvaný x-weight.

 

 

Malé véčko pod backplate.

 

 

Kotníkové zátěže nepoužíváme.

  

Kanistrové světlo

V době, kdy se jako zdroj hlavní svítilny používaly těžké olověné baterie, sloužil kanistr jako „odhoditelná“ zátěž pro případ nouze. Podle tvaru baterie a nadbytečného prostoru v kanistru bylo možné do něho přidat další zátěž. Kupříkladu dnešní moderní kanistr s Li-on baterií s kapacitou 27 Ah je ve vodě negativní 1,36 kg. Ten lze mimo světla využívat i k vyhřívání (podoblek, vesta, bederní pás, rukavice).

 

Hlavní možnosti přidání zátěže

 - nerez backplate 6 mm (asi 4,6 kg), 3 mm (asi 2,3kg)

 - backplate vlastní výroby a váhy podle potřeby

 - více backplatů přiložených k sobě

 - těžší ocelové láhve

 - v-zátěž, p-zátěž, tail-weight

 - ocelová argonka

 - těžký adaptér k monoláhvi, popř. s vloženou zátěží

 - zátěžový opasek

 - zátěžové kapsy na různých místech

 - kostka zátěže na popruh držící monoláhev nebo na zátěžový opasek, který se umístí kolem láhve

 

 Pokud potřebujeme zátěž odebrat, a „není odkud“

 - lehčí backplate nebo lehčí láhve nebo lehčí ploutve

 - vztlakově méně negativní kanistr hlavního světla

 - vyměnit ocelovou argonku za hliníkovou

 - vyměnit objemnou hliníkovou argonku za menší

 - nepoužívat argonku pro nitroxové ponory

 - místo otočných 1. stupňů (např. DST4) použít neotočné (např. DS4)

 - neoprenové doplňky vystřídat za méně vztlakově pozitivní