Jednotlivé kapitoly z knihy Výstroj pro rekreační technické vrakové a jeskynní potápění (Doing It DIR)
Skládá se z jednoho 1. stupně a jediného 2. stupně na středotlaké hadici dlouhé 95 až 100 cm (délka klasického oktopusu) a manometru na 15 cm vysokotlaké hadici. Žádná záložní hadice (např. další regulátor) se na stejdž nedává. Manometr je z důvodu pohodlného odečítání a kompaktnosti přitažen různými metodami k 1. stupni. Před, za či vedle něho podle typu 1. stupně. Nejlépe tak, aby byl chráněn před nárazy a nic nepřekáželo odečtu. K tomu lze použít různé metody podle osobních preferencí. Například jeskynní šňůru či gumicuk. SK pásky praskají a je lepší se jim proto vyhnout. Požadavky na kvalitu nejsou nižší než na výstroj používanou k monoláhvi či dvojčeti. Jako u veškeré DIR výstroje, závisí její barva vždy jen na osobní preferenci a nemá žádný další význam. A tak se v žádném případě k rozlišení obsahu láhve nepoužívají barevné hadice. Jednotlivým standardizovaným plynům nejsou přiděleny automatiky, ale všechny automatiky lze použít pro všechny plyny. Proto není přípustné poznamenávat MOD na 2. stupeň, jak to mají někteří potápěči ve zvyku. Záruka, že bychom automatiku vždy umístili na správnou láhev, není dostatečná. A měli bychom snad pro případ závady automatiky mít v záloze další pro danou MOD?
Automatika na stejdž láhev s DST4 a ATX40.
Všechny stejdž automatiky lze použít pro všechny plyny
Nerozlišujeme mezi automatikami pro stejdž láhve (obsahující bottom gas) a pro deko láhve (dekoplyn). Všechny musí být kyslíkově čisté a libovolně zaměnitelné. To platí i pro automatiku používanou k láhvi pro čistý kyslík, pro niž mají někteří potápěči automatiku vyhrazenou.
Občas lze spatřit potápěče s přivázanou malou psí karabinou na hadici u 2. stupně. Má sloužit jako záloha pro případ, že dojde k přetržení pruhu duše postroje. Dříve byla totiž na stejdži pouze jedna duše. Dnes se používají dvě, a tak je karabina nadbytečná. Přesto ji někdo používá i nadále.
Manometr umístěný před 1. stupeň Apeks DST4.
Někteří potápěči se ptají, proč musí být na stejdži umístěn manometr, když máme plyn předem naplánovaný i s rezervou a tlak můžeme změřit před ponorem. Pokud bychom v tom případě plyn z nějakého důvodu přece jenom dodýchali, nic s tím stejně neuděláme a budeme muset přejít na jiný zdroj. Dekompresní stejdže by tedy manometr nepotřebovaly. Důvodem k jeho používání je výše zmiňovaná standardizace, kdy lze všechny stejdž automatiky použít pro všechny plyny, tedy jak dekompresní, tak i postupové láhve. Postupové láhve se v jeskyni odkládají při určitém tlaku (ten bez manometru bezpečně nezjistíme) a při cestě zpět láhve znovu vyzvedáváme a používáme. „Knoflíkové“ manometry našroubované přímo do 1. stupně, viděné někdy na argonových automatikách, jsou příliš nepřesné a nelze z nich dobře odečítat.
1. stupeň Apeks DS4.
Pokud z láhve nedýcháme, je automatika vždy sbalena. To znamená, že středotlaká hadice je složena pod jednu či dvě duše na stejdži, automatika je natlakovaná a ventil zavřený, aby nemohlo dojít k freeflow a úniku plynu. Lepší je hadici ukládat nalevo od hadice postroje. To umožňuje jednodušší rozbalení a sbalení.
Přechod z jedné stejdže na druhou probíhá vždy přes dvojče. Takže zjednodušeně řečeno nejprve přejdeme na dlouhou hadici, stejdž, kterou dodýcháváme, sbalíme, rozbalíme druhou a přejdeme na ni. Nepřipadá v úvahu, abychom nechali hadici stejdže viset přes rameno, ať připnutou ke karabině nebo volně, a dýchali z jiného 2. stupně. To by mohlo mít za následek záměnu plynu a s ní spojená rizika, která mohou mít fatální následky.
Umístění stejdží a proč láhve nepatří na pravou stranu
DIR konfigurace výstroje umožňuje určité postupy. Nejvážnějším problémem pod vodou je OOG situace, a nejdůležitější procedurou tedy poskytnutí rozdýchaného regulátoru a dlouhé hadice. Umístění a vedení hadice vylučuje umístění stejdží na pravý bok, jelikož by zabraňovalo jejímu poskytnutí. Stejdže se tedy dávají na levou stranu, kde mají dostatek prostoru. První dvě láhve patří na bok, další na leash přicvaknutý k pásovému d-kroužku. Zavěšení 3. stejdže za přední karabinu jejího postroje na pásový d-kroužek nebo zadní d-kroužek mezinožního postroje je používáno méně často.
Na první pohled by se mohlo zdát, že negativní láhve na levém boku budou potápěče převažovat na tuto stranu. Problém vyřešíme lehce ‒ křídlem. A to tak, že na levou stranu kompenzátoru přesuneme o něco více plynu (technika, která u křídla s gumicuky po obvodu není možná). Správně ustrojené a umístěné láhve vhodných vztlakových vlastností nám tedy nebudou dělat žádné problémy.
Zřídka používaná karabina u 2. stupně automatiky stejdže.
Délka oka, na kterém je umístěna spodní karabina, umožňuje pozitivní stejdži zaujmout polohu v „závětří“ těla potápěče plovoucího v horizontální pozici. V případě potřeby, např. při použití jen jediné láhve je možné oko provléknutím pod hadici postroje zkrátit, a tak přiblížit i negativní láhev k tělu. Tím dojde k mírnému posunu těžiště potápěče, což však při správném rozmístění zátěže vyrovnáme mírnou změnou polohy těla (např. mírným natažením nohou).
Někteří techničtí potápěči dávají přednost rozložení stejdží na obě strany. V DIR konfiguraci by však láhve vpravo nejen překážely v poskytování dlouhé hadice, ale výstroj by navíc vyžadovala modifikace odporující standardizaci, snižovala by rychlost postupu, pohodlí i bezpečnost. Konkrétní negativa jsou:
- Extrémně snížená hydrodynamika. Známé jsou závody ve skútrování mezi Georgem Irvinem a jeskyňářskou legendou Sheckem Exleym, který láhve nosil s oblibou na obou bocích.
- Nemožnost pohodlně řídit skútr pravou rukou.
- Hadice stejdže umístěné vlevo vede od láhve za krkem do úst, a to ze dvou důvodů. Hadice je dobře krytá, nepřekáží a v případě OOG situace poskytujeme plyn stejným způsobem a stejným pohybem, jako bychom zrovna dýchali z dlouhé hadice. Pro poskytnutí regulátoru vedeného z láhve vpravo by potápěč musel vlastnit dvě sady automatik. Hadice vedená za hlavou by musela dodávat plyn do 2. stupně z jeho levé strany, což by vedlo k poskytování v OOG situaci levou rukou, na které je umístěna hlava hlavního světla (popř. drží naviják), nebo by byla hadice vedena před krkem a pak za hlavou, což by vyžadovalo hadici delší.
- Otevírání/zavírání láhve s točítkem k tělu je složitější, což se nám může zdát bezvýznamné, ale o to důležitější je to v případě free-flowující automatiky a nouzového dýchání způsobem otevřít-nadechnout-zavřít. Použití ventilů s točítky na druhé straně by vyžadovalo druhou sadu stejdž láhví (jednu pro pravou stranu a druhou pro levou) a směřovalo by k dělení stran podle druhů plynů.
- Napravo by láhve kolidovaly s kanistrem a bylo by nutno přidat další d-kroužek pro spodní karabinu stejdže.
- Pokud by bylo zapotřebí v nouzi sejmout těžký kanistr a odhodit ho nebo předat partnerovi, šlo by se k němu jen stěží dostat (to je spíše argument z doby minulé, kdy se používaly převážně těžké olověné baterie).
- Hlava hlavního světla musí být jednoduše odložitelná na pravý ramenní d-kroužek, kde nesmí dojít k jejímu poškození. Musí být možné zastrčit kabel světla rychle a pohodlně pod opasek, aby nevisel v prostoru.
A bylo by na pravém ramenním d-kroužku ještě vůbec místo na stejdž karabiny?
- levý d-kroužek: 2x stejdž karabina, záložní světlo - celkem 3 karabiny
- pravý d-kroužek: záložní světlo, double-ender pro hlavní světlo nebo záložní double-ender, nepoužívané hlavní světlo, nepoužívaný primární regulátor - celkem 4 karabiny
Z toho vyplývá, že i když na pravém boku stejdže nenosíme, je pravý ramenní d-kroužek rezervován pro jinou výstroj, kterou by bylo nutno v případě umístění stejdží vpravo přemístit jinam.
Pohled do dějin HOG/DIR
Dříve, jak můžeme vidět na starých fotografiích, byly láhve WKPP rozlišovány také podle barev:
bílá ‒ kyslík (MOD 20 stop, tj. 6 metrů)
žlutá ‒ nitrox (MOD 70 a 120´, tj. 21 a 36 m)
červená ‒ trimix (MOD 190´, tj. 57 m)
černá ‒ trimix (MOD 300´, tj. 90 m).
Umístění dekompresních a postupových láhví |
|
Umístění stejdže |
Kdy |
Levý bok |
1. a 2. láhev (dříve i 3.) |
Přední karabinou stejdže k pásovému d-kroužku |
3. láhev, pokud žádné další nemáme a nechceme použít leash (láhev musí být spíše pozitivní) |
Na leash přicvaknutý k pásovému d-kroužku |
3. a každá další láhev; od třetí láhve je lepší k pohybu použít skútr |
Další leash(e) a šestý d-kroužek vpravo |
extrémní trimixové ponory a podpůrní potápěči |
Na zadní d-kroužek mezinožního popruhu |
běžně se k tomuto účelu zadní d-kroužek nepoužívá |
Porovnání vztlakových vlastností různě naplněných S80 (nitrox) a S40 (kyslík) ve sladké vodě. S80 se 40 bary by uplavala k povrchu, pokud by ji nedržel leash k S40. Jedná se o láhve firmy Luxfer a MES. Láhve jiných výrobců budou mít jiné, často méně vhodné, vlastnosti. © Andrea Kiss
Příště: Leash