Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Šňůry pro navijáky a cívky

 

Ukázka uzlů za použití lana.

 

Materiál

Doporučeno je používat šňůry (angl. line), které se nekroutí, nevytvářejí smyčky a neplavou. Neplovoucí jsou vhodné proto, aby při povolení či přetržení klesaly ke dnu, a tedy nestoupaly ke stropu, kde bychom je mohli pouze složitě následovat a kde by představovaly riziko zachycení a zamotání. To platí např. pro polypropylenové šňůry.

Většinou se užívají šňůry pletené (angl. braided), které jsou odolnější na oděr oproti dříve užívaným krouceným (angl. twisted), které jsou naopak pevnější v tahu. Vhodným materiálem, který může přečkat léta v jeskyni je nylon či v poslední době se rozšiřující kevlarové jádro v polyesterovém opletu. To dodává vysokou pevnost a neumožní průtah šňůry. Důležité je to zejména pro přesnost mapování jeskyní.

Kroucené šňůry se užívají třeba při exploraci v mexických jeskyních, kde se zanechávají jako pevná vodicí šňůra. Díky nepřítomnosti proudů se neopotřebovávají tak, jako by k tomu došlo jinde.

Šňůra má většinou bílou barvu, jelikož ta odráží nejvíce světla. Luminiscenční šňůra je další inovací.

 

Průměr

Průměr šňůry kolem 2 mm je vhodný pro většinu prostředí. Čím je šňůra silnější, tím méně se jí na buben/cívku samozřejmě vejde. Základní šířky jsou 1,5 mm (18“), 2 mm (24“, někdy nazývaná „jeskynní“) a 3 mm (36“, někdy nazývaná „vraková“). Číslo v imperiální měrové soustavě značí počet vláken šňůry. Nejpoužívanější rozměr jsou 2 mm.

Zvláštní podmínky některých jeskyní mohou vyžadovat nestandardní typy šňůr a způsoby použití. Tam, kde jsou zapotřebí silné a odolné šňůry, je nutno použít nestandardní bubny či postupy, které nejsou podstatou této knihy.

 

Uzlíky na konci a začátku šňůry

Pro vytvoření smyčky na konci šňůry lze použít jakýkoli uzel, např. dračí smyčku. Poslední uzlík se v angličtině nazývá woody, a to podle floridského jeskynního potápěče Woody Jaspera.

 

Vzdálenostní uzlíky

Na šňůru navijáku a cívky je možné v pravidelných rozestupech navázat uzlíky. Většinou každé 3 metry nebo 10 stop. Můžeme k tomu mít různé důvody. Orientační měření vzdálenosti v jeskyni či přibližné značení hloubky pro cívku používanou k vypouštění bójky ve vodách bez proudů (jakýsi primitivní záložní hloubkoměr).

 

Jeskynní potápěč navíjí šňůru na buben v mexické jeskyni Calavera. © Petr Polách, www.polachpetr.cz

 

Příště: Šipky a jejich umístění