Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Mezi nevhodné kompenzátory vztlaku patří „křídlo se dvěma dušemi“ (angl. double wing). Zjednodušeně řečeno se jedná o dvě duše, často nadměrných rozměrů, v jednom obalu se dvěma, většinou superdlouhými inflátory. Dva inflátory vyžadují dvě středotlaké hadice, i když někteří potápěči mají pouze jednu, kterou v případě potřeby přehodí. Křídlo má alespoň dva přetlakové ventily. Argument, že se jedná o skvělou zálohu, lze stěží pochopit. Pokud něco propíchne jednu duši, vynechá to nějakým záhadným způsobem druhou? Pokud dojde k poškození, jak se dozvím, která duše je poškozena, abych ji nepoužíval? Když dojde k zamrznutí a samovolnému dofukování křídla, budu muset odpojit obě středotlaké hadice? Tomu se dá sice předejít tím, že středotlaká hadice bude zapojena pouze k jednomu inflátoru a druhá by se zapojila do druhého inflátoru, až by to bylo potřeba. Dovedete si však představit, jak ve stresu v rukavicích přepojujete hadici na inflátor? Jedná o zcela nepotřebnou komplexitu, které je nejlepší se vyhnout.

U křídla stahovaného po obvodu gumicuky (angl. bungee wing) uvádějí výrobci jako hlavní pozitiva rychlejší vypouštění a rovnoměrnou distribuci plynu. Z našeho pohledu se však o výhody nejedná. Tlakem gumicuků může docházet k odpouštění přetlakovým ventilem dříve, než se křídlo vůbec naplní. Kompenzátor nelze v případě potřeby tak jednoduše dofukovat ústy. Pokud dojde k jeho protržení, plyn nemusí zůstat částečně uvnitř, ale může být vytlačován ven. Křídlo s gumicuky udržuje přibližně stejné množství plynu v každé části duše. Avšak při použití negativních stejdží může být vhodné na jednu stranu (levou) přelít více plynu, a tak udržet stabilní horizontální polohu. Křídlo obehnané gumicuky bývá zároveň křídlem se dvěma dušemi. Výrobci dále uvádějí, že křídlo je díky stažení hydrodynamičtější. Jestli tomu tak skutečně je, se můžeme pouze dohadovat.

Naddimenzováním objemu křídel se potápěči (a někdy i výrobci) snaží řešit problém, který by neměl vůbec vzniknout, tj. přetížení potápěče. Obří duše pak zmenšují gumicuky. Ty také „pomáhají vypouštět“ plyn. Tedy nahradit výstrojí dovednost potápěče z křídla plyn vypouštět ve vhodný okamžik. Pokud se obří křídlo začne svévolně při zamrznutí automatiky nafukovat, je udržení hloubky složitější než u křídla menšího.

Někteří uživatelé velkého křídla staženého gumicky mají nevhodné tendence křídlo užívat jak k singlovkám, tak k dvojčeti. Od nejmenších po největší. To s sebou přináší potíže při odpouštění, které někdy odstraňují přetížením.

Křídlo musí udržet výstroj na hladině. Po potápění, kdy bude potápěč odvezen člunem, se nejprve láhev/láhve sundají ze zad a za pomoci z člunu vytáhnou na palubu. Nesnažíme se s výstrojí na zádech dostat na palubu. Je tedy nutno, aby nafouklé křídlo udrželo kompletně ustrojenou láhev/láhve na hladině. Konkrétně např. dvojče s křídlem, v-zátěží, regulátory, backplatem, hlavním světlem i záložními. Stejdže, které by mohly být ještě negativní, či ploutve a jinou výstroj bychom na palubu podali nejprve. Test křídla je provádět včetně láhví plných negativním plynem (EAN32).

Křídlo se dvěma dušemi a gumicuky.

Příště: Doplňující informace k DIR křídlu