Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Trimix 21/20

Lehký trimix s jednoduchým použitím

autor: Tomáš Sládek  (publikováno: 22.11.2010)

Tmx 21/20 umožní jít trochu hlouběji než se vzduchem, není příliš drahý. Největší výhoda je ale ve velmi jednoduchém plánování ponorů.

Trimix 21/20 obsahuje, jak označení napovídá, 21 % kyslíku, 20 % helia a zbylých 59 % tvoří dusík s příměsí dalších plynů ze vzduchu.

Maximální hloubka

Hranice maximální hloubky leží někde mezi 50 a 70 metry.

hloubka (m) pPO2 (bar) END (m)
50 1.23 35
60 1.43 42
70 1.63 50

Kdo preferuje čistou hlavu a pro plánovanou náročnost ponoru by limitoval dýchání vzduchu maximálně do 35 m, tomu tmx 21/20 posune hranici do 50 m. Kdo chodí se vzduchem do 50 m a kyslík o parciálním tlaku těsně přes 1.6 bar nepovažuje za problém, pro něj leží maximální hloubka v 70 m. Zlatá střední cesta je 60 m - END s lehce přimhouřeným okem odpovídá obecně uznávané maximální bezpečné hloubce se vzduchem a tlak kyslíku je jen o fous větší, než maximální doporučený na dně.

Dekompresní plánování

"Použijte postup pro vzduch," tak by se dalo ve stručnosti shrnout základní pravidlo a zároveň největší kouzlo tohoto "lehkého" trimixu. Toto pravidlo platí za podmínky důsledného dodržování hloubkových zastávek (deepstops), další viz podrobné porovnání dekomprese s tmx 21/20 a se vzduchem.

Optimální je kombinace s EAN 36 nebo EAN 32, EAN 50 a kyslíkem. Na profilu a délce ponoru záleží, které plyny zvolit. EAN 50 by neměl chybět nikdy. EAN 36 nebo EAN 32 má smysl přidávat pro delší plavání v hloubkách do 36 resp. 40 m, pro přímý sestup je to zbytečné. Když dekomprese na EAN 50 vychází příliš dlouhá a jedna standardní stage S80 by nestačila, pak se vyplatí přidat jednu malou S40 (nebo 7 l) stage s kyslíkem.

Porovnání dekomprese s tmx 21/20 a se vzduchem

Porovnejte tabulky, které obsahují součet časů na dekompresních zastávkách podle algoritmu ZHL 16b ("čistém", bez hloubkových zastávek). V "normálním" rozsahu použitenosti trimixu 21/20 jsou rozdíly proti vzduchu minimální. Pro extrémně hluboké a dlouhé ponory vychází kratší časy pro trimix.

 Celková doba dekomprese pro trimix 21/20
Hloubka (m)
BT304050607080
10005112032
150413264160
2011024436491
25417365989128
308275183123171
35133565106158217
40174683135196275
452255101163242332
502968122198284379
553681143228330438
604194167266372507
 Celková doba dekomprese pro vzduch
Hloubka (m)
BT304050607080
10004112032
150412244061
201923416392
25416366091129
307245084119173
35113565105159219
40174583131198280
45215599164238351
502867119193288427
553581143228350496
604391165268416560

Téměř totožné jsou nejen celkové časy, ale i dekompresní profily. Pro kratší časy na dně vychází první zastávka hlubší, jak by se dalo u směsi s héliem očekávat. Jakýkoli systém doplnění hloubkových zastávek (např. deepstops dle Pyla), nebo dokonce i jen obligátní dvě minuty v 21 m po přechodu na dekompresní EAN 50, tyto rozdíly vyrovná.

Poznámka: procento kyslíku je podstatné, už pro "téměř stejný" tmx 20/20 takto pěkně dekomprese nevychází.

Závěr

Trimix 21/20 není ani standardní směsí pro technické potápění, ani nejlepší možnou směsí pro ponory do 60 m. Standardní trimix 18/40 je určitě lepší. Jenže to už je opravdový trimix - vyžaduje plánování na počítači, použití trimixového potápěčského počítače nebo složitější metody z hlavy pod vodou (např. ratio deco). A také je výrazně dražší.

Jednoduchost použití tmx 21/20 není jen jeho největší výhodou, ale zároveň i nevýhodou. Nikdo, kdo nemá potřebné znalosti a dovednosti v oboru technického potápění, by se neměl pouštět do potápění za hranice rekreačních limitů.

autor: Tomáš Sládek