Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Podvodní hokej

hra nejen na zimu

autor: Martina Balzarová, Jiří Peterka  (publikováno: 11.12.2007)
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek

Není to tak dávno, co jsem sama nevěřícně koukala na změť lidských těl v bazénu snažících se dostrkat kulatou věc do brány.

Tento sport se nezdá býti atraktivním, ale po vyzkoušení mu okamžitě propadnete. Je to naprosto odlišné od věcí, co jste znali. Každý, kdo miluje vodu, tak musí alespoň trošku milovat i vodní sporty. A podvodní hokej je jedním z úžasných sportů, které můžeme u nás v republice praktikovat. Proč teda neudělat něco pro rozkvět této unikátní disciplíny?

Hurá do útoku
Hurá do útoku

Co se týče samotné hry, důležité je vybavení: plavky, maska, šnorchl, ploutve, čepička chránící uši (jako u vodního póla), rukavici na ochranu, puk a hokejka. Všechno se dá relativně snadno sehnat, puky a hokejky v zahraničí, ale rukavice jsme si museli vyrobit sami. No a ke hře jsou samozřejmě ještě důležité branky. Samotná pravidla jsou podle mne velmi blízká pravidlům normálního hokeje. Proti sobě stojí dvě družstva složená z deseti hráčů. Ve vodě je šest hráčů a na střídačce (okraji bazénu) čekají 4 náhradníci, kteří střídají v průběhu hry. Při střídání je velmi důležité, aby ten co chce vystřídat rychle vyskočil z vody, protože další smí nastoupit až když se střídaný hráč nedotýká vody. Hraje se olověným pukem o hmotnosti 1,2-1,5 kg potaženém pryží, aby puk lépe klouzal po dně. Hrací plocha podle pravidel by měla být kolem 2 m hluboká, 20-25 m dlouhá a 12-15 m široká. Branky jsou 3 m široké. Hrací doba je 2×15 minut s tří minutovou přestávkou. Hru kontrolují tři rozhodčí (hlavní na souši , dva pomocní ve vodě) a časoměřič/zapisovatel. Samozřejmě se pískají auty, špatné střídání a můžete být vyloučeni na dvě minuty nebo do konce zápasu za fauly jako je hrubost, hákování a držení.

Tato hra má celkem dlouhou historii. Podvodní hokej (Underwater Hockey, Octopush) vznikl roku 1954 ve Velké Británii. Vynalezl ho Alan Blake se svou ženou Silvií a svými přáteli Jackem a Enou Willisovými, Frankem a Hazel Lillekerovými A proč vlastně? Byli členy potápěčského klubu a velmi aktivně se potápěli. Alan už delší dobu přemýšlel o tom, jak udržet v klubu dobrou náladu a nějak vyřešit problém co dělat v zimě, když se nedá potápět v moři - tenkrát ještě neměli žádné potápěčské obleky. Napadlo ho zkusit vymyslet nějaký sport. A tak jednoho večera po bazénu asi kolem 9:30 večer se Alan spolu s přáteli a ženou sešli. Nejdříve jim řekl své nápady a vize o zimním sportu, který by mohli vymyslet. Osm hráčů v týmu, olovněné kruhové závaží a pálku na posouvání olověného disku. Jméno Octopus (osm hráčů), Squid (něco jako klouzat) pro ten disk a Cuttle (protože se rýmuje se slovem scuttle - otvor se záklopkou, ošatka) pro bránu. Všechno ze stejné zvířecí rodiny - chobotnice, oliheň a sépie. Zatímco dopíjeli, byl sport téměř hotov. A tak když byl odsouhlasený SQUID (puk) bylo logické dát jméno hokejce PUSHER (z angl. tlačit, posouvat). A od toho se na konec slova octopus přidalo h a vznikl OCTO-PUSH (osm tlačících). Začalo se s výrobou prototypů. Stále se objevovaly pochybnosti zda to vše vůbec bude fungovat a jediným způsobem jak to ověřit, bylo jít do bazénu. Vybaveni vším co potřebovali ozkoušeli puk a hokejku, vše skvěle fungovalo. Od té doby se Octopush hrál pravidelně. Pořádali se různé akce a prezentoval se tento zbrusu nový sport. V listopadovém čísle časopisu BSAC Journal on the Branch Activities byl Octopush poprvé představen širší veřejnosti. Nyní je registrován u Mezinárodní potápěčské federace (C.M.A.S). Ve světě patří k dynamicky se rozvíjejícím sportům. V současné době tvoří špičku tohoto sportu týmy Jižní Afriky, Austálie, Kanady, Nizozemí, Velké Británie, Francie a Slovinska. Mezi nejvyšší soutěže v UWH (underwater hockey) patří Mistrovství světa (konané od roku 1980 každý sudý rok) a Mistrovství Evropy (od r. 1985 každý lichý rok). Mimo to se pořádá řada mezinárodních akcí v Evropě a to zejména ve Velké Británii, Slovinsku, Francii a Holandsku. Hraje se též v Polsku, Německu, Maďarsku nebo Španělsku.

První snahy o založení týmu u nás pochází z roku 1997 od studentů Klubu sportovních potápěčů Jihočeské univerzity v čele s Mgr. Jiřím Hruškou, který je také předsedou Klubu sportovního potápění (KSP) Calypso České Budějovice a potápěčského centra v ČB Subaqua-servis. Klub se jednou vrátil ze zahraniční soutěže a přivezl pravidla podvodního hokeje. Hokejky a puk si členové vyrobili sami a hokej se začal hrát jako zpestření tréninku. Zaujalo je to, vyrobili branky, zajistili další výstroj. V posledních letech se klub věnuje pouze podvodnímu hokeji. Klub se nazývá Serrasalmus České Budějovice (Serrasalmus je latinsky piraňa), patří pod Klub sportovních potápěčů při Jihočeské univerzitě. Je tvořen převážně studenty a kantory Přírodovědecké univerzity. Mohlo by se zdát, že UWH je to sport pouze pro silné muže, ale opak je pravdou. V týmu je spousta dívek, které svými výkony velmi dobře konkurují pánům. Jako v každém kolektivním sportu nejde o sílu jednotlivce, ale o týmovou spolupráci. Podvodní hokej nehrají pouze čistě ženské nebo mužské týmy, ale hrají i smíšená družstva. Velkým problémem v České republice je, že Serrasalmus je jediný oficiální klub a tudíž zde není možné hrát národní ligu. K tomu by byly potřeba nejméně další dva týmy a tak je velkou snahou, aby vznikaly další kluby a mohly se tak pořádat turnaje republikové i mezinárodní.

21.4.2007, tedy po necelých dvou měsících kdy jsme začali hrát s kamarádkou Jitkou hokej, se v Českých Budějovicích konal 3. ročník mezinárodního turnaje Bud Pig Cup v rámci Alpinské ligy, kam spadá i české družstvo. Přijelo několik týmů z Evropy: Maďaři (dvě družstva), Slovinci, Chorvati, Němci… Kvůli chorvatskému družstvu dokonce přijela řecká televize, aby vše natočila. My jsme postavili dvě družstva: Serrasalmus A a Serrasalmus Z (jako zero). Obě pod vedením zahraničního trenéra Antoana. Nenechte se zmýlit názvy, protože za Serrasalmus A jsme hráli my, co jsme s hokejem teprve nedávno začali. Naše družstvo začínalo ve skupině B. Aniž bychom to očekávali, podařilo se nám vyhrát první zápas nad ženským maďarským družstvem. To nás všechny velmi potěšilo. Druhý tým Z oproti tomu prohrál všechny zápasy ve skupině A a propadl se do béčkové skupiny. Nás čekal poslední zápas a pokud bychom vyhráli, tak my ,,béčkaři" bychom se dostali do áčkové skupiny a skončili nejhůře čtvrtí, každopádně nad naším druhým týmem. Bohužel, i když jsme se moc snažili a náš trenér nás povzbuzoval, tak jsme prohráli a čekal nás tak zápas s naším druhým týmem.

I když je hokej celkem drsný, sem tam vás někdo kopne, do někoho narazíte… tak když se hraje podle pravidel a nefauluje se, jde to. Věděli jsme už z našich tréninků, že zápas s naším druhým družstvem bude nejtěžší. A také, že byl. Byl to rychlý a tvrdý zápas. My jsme je chtěli samozřejmě porazit, ale štěstěna nebyla na naší straně a prohráli jsme 2:3. Nicméně i tak to byl pro nás velký úspěch a dobrá zkušenost. Ne vždy dá trenér šanci hrát skoro začátečníkům, jen proto aby zjistili, co od toho mohou čekat. Za to jsem velmi vděčná.

Nyní se připravujeme s týmem na další mezinárodní turnaj v Budějovicích, který bude 26.1.2008 a zároveň i na Mistrovství Evropy konané koncem dubna 2008 v Istanbulu. Tomu všemu ještě předcházeli mezinárodní turnaje menšího charakteru v Ljublani a v Pecsi v říjnu a listopadu 2007.

autor: Martina Balzarová, Jiří Peterka
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek