Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

PAF 99

jaké to bylo

autor: Tomáš Sládek  (publikováno: 27.05.1999)
Jako každý rok jsem vyrazil předposlední květnový víkend, kdy se koná mezinárodní potápěčský festival PAF, do Tachova.

Logo PAFu - Čochtanka

Den prvý - čtvrtek

21. ročník mezinárodního potápěčského festivalu začal tradičně - setkáním "starých pardů". Pánové mezi sebou soutěžili, kdo je nejkrásnější. Tedy, spíše soutěžili jejich fotografie z tabla autorů. Jako zásadní kriterium byla vzata velikost a tvar hlavy. Hlava nesmi býti příliš velká a hranatá (nevešla by se do haubny), pakliže jsou na ní ještě nějaké vlasy, neměl by být porost rozhodně celoplošný. Nos by neměl být kormidlem. Pokud má potápěč zúžený krk a výkyvnou hlavu, je to bod navíc. Ve výběrovém řízení obstáli pánové Peter Áč (Bratislava) a Roman Kabelík (Svobodka u Blatné).

A jen tak mimochodem se také trochu nesoutěžně promítalo, Roman Kabelík přivezl snímky z cizích vod a Peter Áč z Dunaje.


Den druhý - pátek

Scannermani Festival se rozjíždí na plné obrátky, začínají soutěžní videoprojekce. Kvalita je různá, kolísá od profesionálně zpracovaných snímků po snímky spíše rodinné. Placičku s Čochtankou dostanou ale všichni autoři.

V polední pauze jsem instaloval počítač a filmový scanner. Mne a hlavně mé dva mladé kolegy scannermany, čtrnáctiletého Jakuba Kráčmara a stejně starého Jakuba Lišku, čeká totiž spousta práce s převedením všech soutěžních diapozitivů do elektronické podoby. Organizátoři PAFu tak získají elektronický katalog a čtenáři Stran potápěčských, na kterých bude celý katalog postupně uveřejňován, nepřijdou také zkrátka.


Burza Rozjíždí se burza, jakýsi mikroveletrh potápěčské techniky. Se zájmem sleduji dění na stáncích, všude se něco děje a skoro všude se také poctivě připravují malými dávkami alkoholu na večerní dávky velké.


K večeru se například zdá, že fúzoval Korál (Iveta Panýrková) a Delphin-sub (Pavel Tkačík). Alespoň se všichni převlékli do triček Korálu a vyvádějí roztodivné věci. Jak vidíte, Láďa Maxa (Kani-sub, Grouper) to sleduje z výšin svého dlouhého těla s úsměvem.


pan starosta Večer starosta města Tachova mgr. Ladislav Macák přivítal účastníky festivalu a seznámil je se dvěma novinkami, které město připravilo. Té první si všichni určitě všimli již během příjezdu, když bloudili rozkopaným městem plným uzavírek a objížděk bez obvyklého PAFového značení, které město zakázalo. Prý, aby lidé místo po šipkách značících objížďku nekoukali Čochtance na bujné poprsí a nezajeli do příkopu. Druhá novinka se týká zdraví a svěžesti účastníků festivalu. Město vydalo erotickou vyhlášku, která způsobila po dobu festivalu uzavření všech erotických salónů a zahnala pěší pracovnice. Nejhorší však je, že bylo zabráněno snahám pořadatelek chodit nahoře bez.

Co se dělo později večer, to raději nechtějte ani vědět.


Den třetí - sobota

Výstava fotografií Ráno nám zabavili diapozitivy pod průhlednou záminkou, že se budou promítat. Jdu tedy zjistit ztráty z předchozího večera. Kupodivu nalézám relativně svěží i ty občany, co pár hodin po půlnoci byli poněkud tužší. Po projekci diapozitivů, které opět putují klukům na zpracování, usedám do sálu. Když se mi za hodinku rybičky na plátně začínají mísit s rybičkami ve snu, tak v nejbližší pauze opouštím hlediště a jdu si dát kafe. Potom si konečně v klidu prohlédnu vystavené fotografie.

Odpoledne se opakuje projekce filmů z pátečního odpoledne, aby o nic nepřišli ani nově příchozí. Ti, co již mají hranaté pozadí od křesílek v kině, se mohou trochu projít. Procházím se akorát do prvního patra a v kanceláři usedám na pár hodin ke scanneru. Máte se opravdu na co těšit.


porota video Mezitím nás neúnavný festivalový každochvilník Bleskovka informuje o tom, jak si vážíme našich přijedších slovenských bratří (dohromady 616 kg) a také o tom, že nejvzdálenější osobně přítomný účastník, Yilmaz Akynus z Turecka, tentokrát urazil jen 2360 km. Úplně chyběl Petr Katz z poněkud vzdálenější Austrálie a Chi Yin Chan z Hongkongu poslal diapozitivy poštou. Z těchto oficiálních zdrojů je také potvrzeno to, co jsme všichni viděli - po městě se potuluje několik jistě čistokrevných Arabů v "nočních košilích", vláčejících s sebou vodní dýmku.

Před večeří ještě pomáhám při počítání diváckých hlasů v soutěži o nejlepší video. Potvrzuje se, že národ je plný selektivních analfabetů, tuto úchylku nazývám soukromě helpová slepota. Projevuje se tak, že postižený není schopen přečíst ani dvouřádková pravidla nebo nápovědu. Při obsluze počítačů to způsobuje obvykle nějaké "nevysvětlitelné" chování, při hlasování neplatnost lístků.


Ceny Osmá hodina odstartovala předávání cen vítězům. Napřed vzdychaly maminky (potenciální i opravdové), to když přebíraly ceny za malbu a keramiku s podvodní tématikou dětičky v kategorii do 12 let. Potom zase vzdychali pánové (zejména ti mladší, alespoň duchem), když přebíraly ceny vyspělé dorostenky v kategorii 13 až 18 let. Mezi pány v hledišti panovala jednoznačná shoda, že více jistoty by přineslo posunutí této kategorie až od 15 let.

Až uvidíte pana ministra Dostála bez šály, tak vězte, že ji nezahodil. Daroval ji presidentu Svazu potápěčů Oldřichu Lukšovi, dokonce se svým vlastnoručním podpisem. Olda vypadal pěkně vyděšeně, když ji přebíral z rukou zástupkyně ministerstva kultury. Poté byl přečten seznam dlouhý seznam vítězů nepřítomných, kterým budou ceny zaslány, občas proložený vítězem přítomným, který si cenu přebral z rukou starosty města Tachova. Kdo co vyhrál si přečtěte ve výsledkové listině. Tím byla ukončena oficiální část festivalu a skvělý konferenciér a tlumočník Robert Dvořák mohl předat mikrofon fotografu, organizátoru a teď hlavně srandotvůrci Bohoušovi Kráčmarovi.


Protahování šňůry Finále  

Následující soutěž o šampióna tachovské Čochtanky sice rychle vypudila oficiální hosty, nicméně bylo to tradičně vyvrcholení festivalu. Z úvodních kol bylo zajímavé zejména provlékání šňůry družstvem (vždy pod šaty lichým členům družstva nahoru a sudým dolu). V závěrečném klání v disciplíně vodní střelby na protivníkovu svíci zvítězil neznámý mladík, který si tak kromě číše s Čochtankou odnesl poukaz na týden potápění pro dva na základně Deep sea.


vodníci Večer byl opravdu společenský. K tanci a všelikému trdlování hrála místní skupina Variace, diskutovalo se o udělených cenách, hasila se žízeň. V programu uvedené zakončení ve dvě ráno bylo pouze zbožným přáním pořadatelů. Když já šel spát, tak na obzoru začínalo svítat.


Den čtvrtý - neděle

V deset jsem opět na place, účastníci se pomalu přicházejí rozloučit. Příležitosti vidět vítězné snímky využívají obyvatelé Tachova a také ti, kteří se do sálu v předchozích dnech nedostali pro povinnosti u prodejních stánků.

Když odpoledne o půl šesté končíme s Jakubem Kráčmarem scanování diapozitivů, jsme již v kině Mže sami.

Trocha faktů na závěr

Čochtanka

Když sochař Vendi Hůrka spatřil před lety v ohbí řeky Mže mořskou pannu, zpočátku se domníval, že jde o halucinace. Raději ji odchytil do sklenice od okurek a teprve po vystřízlivění uvěřil, že je to poselství shůry. Odnesl ji potápěči Františku Soukupovi a společně ji pokřtili na Tachovskou Čochtanku.

Placička 16 let žila v punkevní jeskyni v Pavlovicích a v roce 1995 nám porodila syna Vendíka. Dnes má Vendík za sebou všechny subjektivní potíže růstu a už nejezdí na koloběžce. Světoběžník z něj asi nebude. Občas byl viděn na Lipně, v přehradě u Nýrska a na Hracholuskách. Za známým vodníkem vltavským (Aquator Fluminis Vltavae) se pouští málokdy. Nejraději čeří vodu na přehradě Lučina u Tachova.

Vendík bude asi na holky. Jen se podívejte na placičku. Koho si chová v náručí? Maminka to určitě nebude! Ale vkus má po tatínkovi.


Tachovsko

Asi 137864 ha, a k 1.1.99 51417 lidiček, 5 měst, 50 obcí a 224 osad. V Tachově žije asi 12000 obyvatel.


Bleskovka

Marie Mirtlová Festivalový každochvilník, jemuž patří zvláštní poděkování za poskytnutí většiny seriózních fabulací, kterými je tato reportáž naplněna.

Redakce je tvořena ředitelstvím a asi pěti odděleními, přičemž všude pracuje nezničitelná paní Marie Mirtlová na zničitelném psacím stroji a kopírce.



Podívejte se také na