Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Krize potápěčského průmyslu

Skončí stagnace a pokles?

autor: Tomáš Sládek  (publikováno: 23.06.2006)

Většina významných hráčů na trhu bojuje o přežití.

Světový potápěčský průmysl je součástí průmyslu turistického. Je jeho nadstavbou, potápění vyhledávají především movitější klienti. Největší zisky přinášejí ponory na zkoušku, případně výcvik na první potápěčský stupeň. Zkušení potápěči tvoří jen zlomek poptávky.

11. září 2001, BSE, SARS, přírodní katastrofy, hrozící střet křesťanské a islámské civilizace generující terorismus a vzrůst cen ropy, to vše se podepsalo na celosvětovém poklesu zájmu o cestování. Nadstavbové služby byly postiženy tím víc. Většina turistů se potápí až poté, co se dostatečně nabažili koupání a prohlídky pamětihodností.

Vzestup počátkem 90. let

Po pádu komunistických režimů v Evropě následoval počátkem devadesátých let obrovský nárůst zájmu o cestování. Mnozí si splnili životní sen - podívali se k moři, procestovali kus světa, kam dříve nemohli. Cestovní ruch v Česku živilo množství peněz, ke kterým lidé přišli bez velké práce. Restituenti, solidní podnikatelé zbohatnuvší díky porevoluční konjunktuře, podvodníci a podnikavci divokého kapitalismu, ti všichni byli ochotni utratit za cestování značné částky.

Turisty rychle přestalo bavit opékání na pláži a začali vyhledávat zajímavější činnosti. Jednou z alternativ trávení dovolené u moře se stalo potápění. Desítky českých instruktorů měly o zákazníky postaráno. Noví potápěči potřebovali novou výstroj, vznikla spousta obchodů.

Nabídka stoupá, poptávka klesá

Na přelomu tisíciletí byla poptávka na trhu s potápěčskou technikou stále držena doplňováním výstroje stávajících a potřebou vybavení nových potápěčů. Řada obchodů se "rozmnožila dělením" po rozchodu obchodních partnerů, nebo když se "udělali pro sebe" bývalí zaměstnanci. Ze stovek potápěčů začínajících počátkem devadesátých let se stali instruktoři, autora těchto řádků nevyjímaje.

Opadla první vlna zájmu těch, kteří se chtěli potápět a za minulého režimu neměli příležitost. Noví zákazníci se rekrutují především z turistů chtivých zážitků pod hladinou a z dorůstajících mladých lidí. Potápění má konkurenci v golfu, parašutismu a řadě dalších aktivit. Volbu ovlivňuje marketing a móda. Potápění bylo ještě nedávno módním sportem, ale to už pominulo. I televize vystřídala pravidelné vysílání potápěčských filmů jinými tématy. O marketingu potápění jako takového se nedá mluvit, to by museli všichni v branži spolupracovat, což se nestane.

Aby špatných zpráv nebylo málo, tak mezi novými potápěči je jen málo těch, kteří potápění považují za svojí hlavní mimopracovní aktivitu. Dovolenkoví potápěči si zpravidla výstroj nekupují, ale vše si půjčují na místě. Mladí zase nemají moc peněz. Zpřísnění regulace v Chorvatsku znamenalo výrazné snížení počtu ponorů našich potápěčů.

Konkurence se vyostřuje

Soupeření probíhá na všech frontách. Majitelé potápěčských obchodů vesměs připouštějí, že rok 2005 nebyl úspěšný. Počty nově vycvičených potápěčů to potvrzují. Kdo se zaměřil na výcvik začátečníků a prodej běžné výstroje, čelí poklesu poptávky. Šanci mají specialisté, ale i v sektoru technického potápění je dnes pořádně těsno.

Příliš rozmělněná je i nabídka informací. Veletrhy postrádají vystavovatele i návštěvníky. V Praze na jaře 2006 proběhly veletrhy Sport Prague, Lodě a karavany, Hlubina. Na každém z nich bylo jen několik stánků s potápěčskou technikou. Na maličkém českém trhu jsou tři potápěčské časopisy - Oceán, Potápění a Dobrá voda. Ani jeden nevychází v takovém nákladu, aby vytvářel úsilí odpovídající zisk.

Internet odstraňuje zprostředkovatele. Potápěčské služby si dnes často kupujeme přímo na základně, která je cestovní kanceláří pouze formálně, aby mohla nabízet své služby na českém trhu. Zboží si kupujeme v e-shopech, nebo na internetu alespoň porovnáváme ceny. A informace, ty chceme mít na internetu hned a zadarmo. Časopisy kupujeme kvůli obrázkům a tak trochu ze setrvačnosti.

Bude lépe?

Ve světovém měřítku došlo díky celosvětovému poklesu poptávky ke sloučení mnoha výrobců, bohatství značek je jen marketingová záležitost. Řada zdánlivě konkurenčních výrobků má stejný vnitřek a liší se jen obalem, nebo dokonce jen nápisem.

Časem se dočkáme dalšího zúžení nabídky. Výběr bude pořád dostatečný, ale vyšší sériovost přinese snížení cen, zvýšení spolehlivosti a dostupnosti servisu. Monopolizace nehrozí, v záloze jsou desítky malých výrobců, čekající na svou příležitost.

Lokálně můžeme čekat snížení počtu podnikatelů působících v potápěčském byznysu. Odhaduji, že do deseti let ani v Praze nepřežije více, než pět-šest maloobchodních prodejen zaměřených výhradně na potápěče. Zvýší se jim objemy, ale dále klesnou marže. Pro zákazníky opět dobrá zpráva - snížení cen.

Návštěva stánku s potápěčským zbožím na veletrhu bude čím dál tím větší raritou. A když, tak bude mít formu levné samoobsluhy a bude stát na nějakém veletrhu, kde je zajištěn solidní proud návštěvníků. Na nové zboží nás upozorní pěkně zpracované inzeráty v jednom ze dvou přeživších časopisů, podrobnosti se dozvíme na internetu.

Jako zákazníci potápěčských prodejen můžeme očekávat, že bude lépe. A mohou to očekávat i ti obchodníci, kteří přežijí. Nárůst počtu našich potápěčů se vyrovná s přirozeným úbytkem, enormní zvýšení zátěže našich lokalit nehrozí.

Vlády většiny zemí zjistí, že potápění je jednou z mála oblastí, kterou ještě nezregulovali. Ve snaze získat z cestovního ruchu co nejvíce peněz zavedou poplatky, o snížení nezaměstnanosti se pokusí zavedením povinnosti profesionálních průvodců potápěčů, presentované pod záminkou zajištění bezpečnosti.

Se zlepšením ekonomické situace v Asii získají potápěčskou kvalifikaci miliony Číňanů a Indů. Začnou cestovat především do oblasti Indického a Tichého oceánu, ale zvýšená zátěž se nevyhne žádnému ze známých míst na světě.

autor: Tomáš Sládek