Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Velká povodeň v Praze

stalo se právě před rokem

autor: Tomáš Sládek  (publikováno: 13.08.2003)

Praha, 13.8.2002 - Druhá povodňová vlna. Je tomu právě rok.

Před pár dny se přehnala první vlna. Povrch země už více vody přijmout nemohl, koryta řek a potoků byla plná. V horní části povodí prší dál. Včera se objevily zprávy o městech na hormím toku Vltavy, která byla pod vodou. Prahu prý čeká velká voda, možná i stoletá.

Z kanceláře naší firmy v Karlíně jsme evakuovali, co se dalo. To znamená téměř nic, ráno se dovnitř dostal pouze kolega a i toho policie brzy vyhnala. Tak vzal alespoň pevné disky počítačů. Doma, mezi Petrským náměstím a Vltavou, jsme na dveřích měli oznámení o blížící se stoleté vodě a možné evakuaci. Nic moc povzbudivého. Nicméně, v centru Prahy na Staroměstském břehu voda pořád neopouštěla říční koryto a zvědavost byla větší, než strach.

Karlův most

Lidské utrpení nedojímá, na to jsme z televize už tak nějak zvyklí. Utrpení zvířat dojímá mnohem víc. Zaujali mne pavouci, obývající původně ceduli na náplavce Na Františku. Měli před sebou posledních pár desítek minut života. Je půl šesté odpoledne a voda pořád stoupá.

Poslední hodinka pavouků

Labutím stačilo schovat se mimo hlavní proud.

Labutě

Čtrnáctého odpoledne voda kulminovala. Oblékám si suchý oblek a vyrážím na procházku. U dveří mám vodu kousek nad kolena, ale o kousek dál už po pás. Voda proudí Klimentskou ulicí, na jejím konci jsou tak tři metry hloubky.

Klimentská Husákovo ticho

Těšnovský tunel, Pražáky zvaný Husákovo ticho, je až po strop plný vody. Na fotografii je jeho západní portál, respektive to málo, co z něj zůstalo nad vodou.

V přilehlém parku, který jako zázrakem zůstal několik centimetrů nad vodou, potkávám policistu. "Co tu děláte," ptá se. "Bydlím tady a teď jsem na procházce." Prohlíží si mne trochu nedůvěřivě, přece jenom člověka v suchém obleku každý den na ulici nepotkáte. "A jak to, že nejste evakuován?" "Nenutili nás." "To máte co jíst?" "Oliv je dost, sýra je dost, vína zásoba - jen ten chleba už pomalu dochází." Tohle ho dorazilo a jen mávnul rukou. Nejlepší na tom je, že nelžu. Před několika dny jsem se souhrou náhod předzásobil.

Mobilní síť funguje, napájení improvizuji z baterie tužkových článků. Volají Zdeněk Šraier s Mirkem Kuklišem, kteří na člunu pomáhají s evakuací v Karlíně, že jsou u mé kanceláře. Vidí horní okraj oken. V té době nikdo netuší, že následující Mirkova fotka je jednou z posledních. Za několik týdnů odjíždíme do Chorvatska...

Mirek Kukliš u člunu v Karlíně

Nabídku na práci všichni odmítají, nemám se ke kamarádům - záchranářům jak dostat a navíc lidí je dost, chybí spíš technika. Jakmile voda alespoň trochu opadla, vydávám se koupit holinky, rukavice a čistící prostředky. Začíná vyklízení tun bahna a zničených věcí z přízemí domu a pak z kanceláře. Ale na tom už není nic zajímavého.

Kdyby tak život nepřinášel nic horšího, než povodně.


Nedá se říci, zda voda byla pětisetletá, tisíciletá či jaká. Jednoduše chybí tak dlouhá časová řada měření. Vyšší hladina v Praze ještě nebyla zaznamenána.

Do povodí Vltavy spadlo ve dnech 6. až 15. srpna 4.98 km3 srážek. Vrcholy povodňových vln na Berounce a Vltavě se na soutoku střetly ve stejnou dobu, Prahou protékalo až 5160 m3/s.

autor: Tomáš Sládek