Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

DIR Workshop

Borek, 27.9.2003

autor: Olda Švirk  (publikováno: 10.10.2003)
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek
Teorie na Borku
Takhle se nosí stage
A takhle je to komplet
Jdeme do vody

Příležitost DIR workshopu jsme s kamarády využili k tomu, abychom se podívali jak to probíhá a jestli DIR-CZ team jsou opravdu tak zarytí, že nic jiného než DIR u nich nepřipadá v úvahu.

Vše vypuklo v 10 hodin. Dopoledne byl blok o konfiguraci a teoretických situacích pod vodou s následných řešením, jak "to dělat správně."

Jirka Kaňka a David Mrzena nám vysvětlili, proč danou výstroj používat tak, aby byla plně funkční. Ani jednou jsem nezaslechl odpověď: "protože je to DIR". Místo toho nám vysvětlili, proč to oni používají tak a ne jinak.

DIR většina ze zúčastněných všeobecně znala, ale detaily, které nikde nejsou popsány, jsou přesně to, co jsme od teoretické části workshopu čekali. Měly pro nás všechny veliký význam. Při předvádění jsme pochopili, že vůbec nejde o to, jestli musím mít přesně tenhle typ a barvu výstroje, protože to používají ve WKPP. Jde hlavně o bezpečnost při potápění a absolutní souhru v buddy teamu. Všichni jsme si uvědomili, že jsme ve vodě vlastně sami a někde u nás je sám i buddy.

Po obědě následovala část praktická. Ukázalo se, že jen někteří používají přivezené vybavení i na potápění. Z cca 35 lidí, kteří přijeli i s vercajkem, si do vody troufla slabá třetina. Do vody nešli zřejmě s předsudkem, že jim pod vodou provedou cokoli, jen aby jim dokázali, že jsou úplní začátečníci a nemají ve vodě co dělat. Nebo že když vyndají svoji výstroj, tak bude následovat výslech proč to nemáš DIR. Opak byl ale skutečností. David s Jirkou pořádali celý DIR workshop právě proto, abychom mohli konzultovat naší výstroji bez okolků.

Byl jsem v první trojici, co šla do vody. A s námi Jirka Kaňka se slovy: "vy tři jste team, hlídejte se, já vám budu škodit a na hladině to pak probereme." Zanořil jsem se s pocitem, že bych měl většinu problémů pod vodou vyřešit a ještě se u toho neutopit. Pod vodou to začalo: simulace nechtěně uzavřeného ventilu, prasklého těsnění, ztráty masky či viditelnosti, kompletní ztráty dýchací směsi. Při tom všem udržet vyvážení ve vodorovné poloze a ještě se starat o další dva partnery.

Po každém nezdařeném úkolu jsme se vynořili a čekali, že nám dá Jirka najevo, jaká jsme jelita. Ale Jirka k nám doplaval a s velkou trpělivostí vysvětlil, co jsme udělali špatně, jak to řešit a co budeme dělat pod vodou dál. Po čtyřech sestupech a výstupech jsme ukončili praktickou ukázku toho, co vše se nám může stát pod vodou. Jiří si vzal k sobě další skupinu a my se šli trochu zklidnit na utopený autobus, kde jsme v klidu mohli rozjímat o tom, co nás v budoucnu čeká za podvodní trénink. A to je myslím si účel těchto setkání.

autor: Olda Švirk
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek