Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Amerika 2002

14. prosinec 2002

autor: Tomáš Sládek  (publikováno: 15.12.2002)
Santa Claus leze z vody

"Sezname, otevři se!" A vrata se otevírají… No, takhle jednoduché to organizátoři tradičního ukončení sezóny na Americe určitě nemají. Ale Tritoni z Berouna vždy nakonec majitele lomu nějak obměkčí a ten na jeden den zkousne, že se do tohoto jinak uzavřeného území nahrnou lidé. Beztak jsou to blázni - potápěči.

Letos celkem přálo počasí. Pět stupňů pod nulou je tak akorát, pouze mírný vánek a žádné sněžení. Malá část jezera byla pokrytá ledem, velká ještě zamrznout nestačila. Vybrat si tak mohli příznivci i odpůrci potápění pod ledem. I když, sáhněme si do svědomí, z odhadovaných tří set návštěvníků bylo nejvíce fanoušků potápění. Já také, ale vymlouvám se na to, že po potápění před týdnem jsem nějaký nachcípaný a musím být fit za týden, pod Karlův most.

Tak se alespoň ptám potápěče, který před chvílí vylezl ze zamrzlé části.


Zanoření pod zamrzlou hladinu

Jaká byla voda?
Voda byla výjimečně čistá.

To znamená kolik metrů?
Já nevím, do deseti metrů? Přes deset možná, dokonce. Když si stoupneš doprostřed, tak vidíš skoro na obě strany. Ta viditelnost je opravdu nádherná.

Co bylo k vidění?
Ráčci se přemnožili. Bylo jich tam víc, než loni. Ráčků bylo mraky.

Jak byl silný led na malém jezírku?
Dva centimetry. Dal se prorazit šutrem, vzadu jsem to zkoušel a koukali jsme ven.

Takže to šlo i bez šňůry?
Byli jsme s bubínkem…

Poznámka: Pomocí značené šňůry Jirka Hovorka naměřil viditelnost něco pod dvacet metrů.


Zanoření pod zamrzlou hladinu

Když srovnávám výstroj s minulými lety, jednoznačně převládají sucháče. Když srovnávám projevy zimy, alespoň ty verbální, je to tak nastejno. "Jsem zmrzlá jak psí hovno, mám hlad a chce se mi kouřit," to jsou první dojmy jedné z potápěček.

Ale nejen potápěním živ je potápěč. Na ohýnku se opékají buřty, várnice horkého čaje s rumem je za chvíli prázdná. Řidiči závistivě koukají na kolující placatky. Ale kdepak buřty. O kus dál, Pod dračí skálou na Karlštejně, mají zvěřinové hody. Jako vždy vynikající.

Potkal jsem několik kamarádů, se kterými se nevidím celý rok. Podíval se na Ameriku, kam se také během roku nedostanu. A naplnil žaludek dobrou krmí. Co může člověk chtít víc? Připravený večerní program si nechávám ujít a spokojen mizím směrem ku Praze.


 

Rak v dlani   Rak bahenní v celé své kráse
autor: Tomáš Sládek