Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Norsko - Fjordland a Hitra

červen 96

autor: Tomáš Sládek  (publikováno: 03.03.1997)
Potapeni mezi rostlinami

Potápění v Norsku je pro české potápěče možná nezvyklé, ale krásné. Srovnávat jej s potápěním v jižních mořích jde asi stejně dobře, jako srovnávat jižní moře s tuzemskými sladkovodními lokalitami. Vše je zde větší. Najde zde běžně rostliny s metrovými listy na dvoumetrových stoncích, mezi kterými se dá krásně proplouvat. Když už spatříte nějakého obyvatele, také to nebývá drobeček - a nebo se jedná o velké hejno. Tato „zákonitost" platí i pro kraby. Buď uvidíte na jednom kameni několik desítek a možná i stovek malých krabíků, nebo najdete ve skrýši jednoho, ale velkého jako volant od auta.

Projel jsem autem jihozápad Norska, od Oslo přes Kristiansand, Bergen po Trondheim, ze kterého je to na polární kruh co by kamenem dohodil. Očekával jsem, že počet dykkesenter (=potápěčské centrum) bude cestou na sever spolu s chladnoucí vodou rapidně klesat. Předpoklad se vyplnil jen částečně. V jižní části (mezi Oslo a Bergenem) je možnost potápění snad v každém větším městě. Fjordy slibují plno zážitků z krásné krajiny, ale možností potápění je to poskrovnu. Předpokládám, že dobré lokality tu jsou, ale krom větších měst není kde naplnit lahve. Na severu opět možností přibývá, úměrně hustotě obyvatel.

Nejkrásnější potápění jsem zažil na ostrově Hitra nedaleko Trondheimu. Už při příjezdu se octnete v hloubce nějakých 262 metrů pod hladinou, a to ani nemusíte vystoupit z auta. Projíždíte totiž (prý) nejhlubší tunel světa. Tunel je, jako ostatně téměř všechny ostatní, kopán ve skále bez jakékoli izolace. Prosakuje jen trochu, mocná čerpadla ve spodní části však dělají svou práci dobře. Člověku jen zamrazí při pomyšlení na možnost lehkého zemětřesení. Průjezd tunelem stojí asi stejně, jako by byla cena trajektu. Odměnou vám bude "potápěčský" zážitek a možnost využít super čistých a vytápěných toalet.

Poloha ostrova Hitra

Nejlepší lokality jsou na severozseverozápadní části ostrova. Pěkné je potápění v úzkém průlivu mezi ostrovem Hitra a menším ostrovem, jehož jméno mi bohužel již vypadlo z paměti. Je zde velmi silný proud, takže člun neustále zůstává nad skupinou potápěčů, kteří se nechávají unášet. Kilometrový úsek prolétnete asi za 20 minut, a to prý může být proud ještě mnohem silnější. Závěr této zběsilé jízdy je v oblasti, kde se průliv rozšiřuje a proud je rozmělněn mezi řadu malých ostrůvků, takže není nebezpečí ztráty potápěče na volném moři.

Na Hitře je asi jen jediné potápěčské středisko ve vesničce Grefnesvagen (kroužek nad a). Vybavení je na úrovni, tak jako ostatně na všech místech, kde jsem se potápěl či potápět chtěl. Rychlý hliníkový člun na vodě jede podstatně rychleji, než auto na nevalné šotolině pobřežní silnice. Po potápění jsou k dispozici horké sprchy. Je zde dokonce možnost ubytování, kterou jsem ale vzhledem k levnější alternativě (v Norsku se smí volně stanovat či spát v autě) nevyužil.

Ceny jednotlivé

Ceny komplet

Ceny jsou aktualizovány z nabídky pro rok 97. Oproti roku 96 bohužel docela výrazně podražilo.

Nepočítejte s půjčováním věcí kromě lahví a olova. To je možné zpravidla pouze ve větších městech. Já měl s sebou všechno vybavení a udělal jsem jen dobře. Standardem je zde suchý oblek. Na můj polosuchý se zde dívali se značnou nedůvěrou. Prochladnete nejen ve vodě, ale možná ještě důkladněji při dlouhé rychlé jízdě člunem. Na zahřátí potom pomůže i obyčejná pláštěnka do deště.

Norsko je velmi bohaté na zdroje sladké vody. Na místech ústí (či spíše vodopádů) řek a potoků dochází k mísení slané a sladké vody. Tato brakická voda bývá nehomogenní, což se po vodou projeví především opticky v silném „tetelení". Je někdy docela psychicky náročné absolvovat delší úsek s absolutně rozostřeným viděním.

autor: Tomáš Sládek