Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Job: launch a pig

pracovní potápění v Mexickém zálivu

autor: Rostislav Havlik  (publikováno: 04.07.2008)
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek

Vyplouváme na vodu. Většinou vyplouváme o půlnoci. Starší potápěči se derou z aut a na loď, aby obsadili ty lepší bunky. Nový a nebo zelený ruce nechvátají, na lepší bunk nemají nárok. Nakládáme další vercajk, který je potřeba přivařit k podlahám lodi. Veškerý vercajk a komplet potápěčský systém je potřeba nastartovat a vyzkoušet, než loď odrazí z přístavu. To je práce pro tenders, divers už dávno spí.

Náš job je najít 12" trubku, vyříznout z ní 25 feetovou sekci a na jeden konec potom nasadit smart flange a pig launcher.

Po krátké, 14 hodinové cestě na lokalitu se loď chystá na zahájení potápění. Naše loď je DSV DP kategorie, tzn. že dokáže pomocí GPS a dalších navigačních pomůcek držet fixní pozici. Znamená to také, že se přední i zadní šrouby lodi neustále točí, což představuje podstatné riziko pro hadice potápěčů. Na DP lodích se potápění většinou řeší tak, že se z boku lodi spustí ke dnu těžké závaží zavěšené na ocelovém laně. Na umbilicalu potápěče je potom řada karabin, které tender přiklipává k ocelovému lanu. První klip je 75 feetů, což je bezpečná vzdálenost, aby ani na hladině neměl potápěč šanci dostat se k blízkosti šroubů. Na dně má potom potápěč možnost vzdálit se horizontálně od závaží zhruba těch 75 feetů. Když potřebuje víc, pohneme lodí. Na zádech má potápěč vedle bailout bottle ještě vysílač a loď dokáže udržovat od potápěče danou vzdálenost.

Těhle závaží teď z lodi visí několik. Clump weight pro hlavního potápěče. Clump weight pro záložního potápěče a většinou clump weight po kterém posíláme nahoru a dolů nářadí.

Na lokalitě spustíme dolů magnetometr a podle souřadnic jej taháme po dně sem a tam a čteme, kde by naše hledané potrubí mohlo být a jak hluboko pode dnem. Máme nasbíráno několik cílů, které nám zhruba ukazují kde je potrubí. Prvnímu potápěči posíláme na dno jet nozzle a začínáme systematicky hloubit díru tak, abychom narazili na potrubí. Podle odhadů je 4-5 metrů hluboko pode dnem, je potřeba vyhloubit díru dost hlubokou a širokou, aby byla bezpečná.

Hloubka 60 metrů, čas na dně 37 minut, pár zastávek po cestě nahoru, potom rychle na palubu a do komory. V komoře potom potápěče čeká zhruba hodina a půl na kyslíku.

Pracujeme 24 hodin denně. Tenders mají 12 hodinové směny, divers jsou v rotaci. Vstávají pokaždé, když na ně přijde řada, jinak odpočívají. Placení jsou minimálně 12 hodin denně plus ponor. Po dvou dnech hledání na potrubí konečně narážíme. Je potřeba odkrýt 30-40 feetů potrubí v díře dost široké na to, aby se tam dalo pohodlně pracovat. Potrubí je obaleno vrstvou cementu a zaházeno paletami písku. Práce jde pomalu. Původně odhadovaná hloubka byla 40 metrů a teď na 60 metrů máme málo potápěčů. Po ponoru musí potápěč dostat 12 hodin bez potápění, při ponoru s héliem 18 hodin. Začínáme házet do vody i tenders, kteří si to zaslouží. Když dojde čas na odstraňování cementu pomoci vysokotlakého proudu vody, začínáme potápět znovu jen divers.

Na každé straně díry jsme teď naistalovali air lift a pomocí vzduchu se snažíme udržet díru otevřenou. Waterblasting v nulové viditelnosti není žádná sranda. Většina potápěčů si nabarvila špičky bot bílou barvou. Mají tak lepší šanci zahlédnou svoje nohy pod vodou a neustřihnout si je waterblasterem. Po pár dnech waterblastingu jsme připraveni na řez trubky.

Jeřábem spouštíme do vody velkou pilu, která obejme potrubí. Je potřeba ji umístit na přesné místo a utáhnout pořádně kolem potrubí. Řez jde pomalu. Pila je naváděná do potrubí potápěčem, který sedí před ní a čas od času mění pilový list apod. Většina kluků volá "up on diver slack", pak vytáhnou co nejvíc hadice z vody a potom jsou ke clump weight skoro popotahováni tenderama z povrchu. Je to ale jistota, že tvoje hadice není někde zamotaná v hydraulické pile. Na ponory vyžadující přesnost a čistou mysl používáme heliox, zbytek práce se dělá na vzduchu. 60 metrů není na vzduch tak hluboko, heliox nám také dává výhodu skoro dvojnásobného času na dně (tabulka 170/80 alpha). Potápěč potom stráví skoro dvě hodiny dekompresí ve vodě a následujících 5 hodin v komoře.

A tak to jde prvních 16 dní.

Ztratil jsem pojem o tom, jaký je datum a jestli je ráno nebo noc. Vzbudí mě, tak je čas pro mě abych obsluhoval ovládací pult, potom je čas abych byl zajišťovací potápěč a potom je můj ponor. Jsem na palubě o dva ponory dřív, abych získal informace o tom, kde práce je, kde je nářadí, jestli vercajk běží ok. U ovládacího panelu sedí vedle mě supervisor, který mluví s potápěčem na dně a řídí práci. Já potom ovládám a kontroluji spotřebu dýchacích médií a čas, který zbývá na dně a nebo dekompresní zastávce, rychlost výstupu, atd. Potom se obleču do plného vercajku, tenders připojí mojí helmu na standby diver umbilical. Každý potápěč si udělá vlastní zkoušku komunikace a vzduchu do helmy. Pomáhám main diverovi do vercajku a pomůžu mu bezpečně do vody. Potom většinou sedím v dive shacku a koukám, jak jde ponor, kde je vercajk...

A je čas se potápět. Supervisor, můj standby diver a rack operátor se dohodnou na plánu ponoru. Jdu ven a promluvím si s lead tenderem o tom, jak chci aby vercajk šel do vody, jak chci aby to vypadalo. Skáču do vody a upravím si naposledy vercajk. Všechno v pohodě. Let's go... Jdu po laně do 100 feetů, tam zastavím a ventiluju helmu. Slyším helium, jak si to valí dolů hadicí. Potom počítám do deseti a už mám heliový hlas. Supervisor na povrchu si upraví unscrambler, aby mi aspoň trošku rozuměl a hurá na dno.

Na clump weight je šňůra, která je uvázaná k práci, tak na ní naskočím a upaluju. Viditelnost na dně je skvělá - skoro pět centimetrů. Ten kdo někdy něco dělal ve viditelnosti nula centimetrů ví, že 5 cm je super. Na konci trubky je nainstalována blind flange, používám hydraulický klíč abych povolil šrouby a hážu je do plastikového kýblu, který jsem si sebou přitáhl. Vytáhnu všechny šrouby ven, kromě šroubu v pozici 12 hodin. Tenders mi zatím poslali liftbag, který pomoci lanka umístím v pozici 6 hodin a napustím vzduchem z hadice, kterou mám už připravenou na dně. Liftbag mi blind flange zvedne jako víko od popelnice. Vytahuju těsnicí o-ring a posílám ho na povrch na zkontrolování.

Běžím zpátky k své clump weight, kde mám nachystaný plastový pig, který narvu do potrubí. Ještě, že jsem k tomu praseti přivázal kus železa, jinak by bylo tak lehké, že by mi ulítlo z rukou.

Tenders posílají nový o-ring. Naistaluju nový o-ring. Sundám si rukavice a kontroluju jestli nemám na flange někde kamínky nebo bordel. Nezapomeň, že v těhle podmínkách jsem slepý! Většinu věcí je potřeba udělat po slepu. Snažím se vysvětlit nahoru, že mi schází několik šroubů, ale oni mi prostě nerozumí. Vzpomenu si, že máme náhradní šrouby na clump weight a tak pro ně rychle běžím... Začínám pomalu utahovat blind flange tak, aby o-ring dobře těsnil.

Sakra - praskla hadice u hydrauliky. Vidím modré bublinky oleje na svým faceplate... Když to teď vytáhnou na povrch, tak to nebudu schopnej dokončit... Kurwa!!! Seru na to a pracuju dál s hydraulikou která teče, jsem skoro hotovej, tak co.

Supervisor nahoře chce, abych uzavřel kohouty na potrubí a nainstaloval špunty. Nářadí je prý je někde na dně. Ale kde... kurwa... hledám hledám... A mám to! "Zbývají 3 minuty ponoru," hlásí z povrchu. Sakra mám ještě milion věci na práci a ještě chci uklidit a navěsit vercajk na jedno místo pro dalšího kluka. "Potřebuju abys opustil dno," řve do mikrofonu supervisor. "Now! Up on diver slack… up on diver slack..." OK.

Tak honem rychle na clump weight. Usadím se na okraji a připoutám se ke clump weight karabinou, až mě přehodí na vzduch nechci z tý rány spadnout zpátky na dno. Ventilate, ventilate... Slyším vzduch hučet dolů hadicí a potom cítím i nahořklou chuť našich kompresroů... Točí se mi palice... no to je rána. OK. Clump weight se výstupovou rychlostí začíná zvedat k povrchu. První zastávka 130 feetů, poslední zastávka 40 feetů, 34 minut na 50/50 nitroxu. Povídám si rádiem s dalším potápěčem o stavu práce, kde je nářadí atd. Nechám si dolů poslat hadici s horkou vodu, protože mi začíná bejt pěkná zima. Posílám nahoru zátěžák a svoje těžký boty.

Aspoň je čas pořádně ventilovat a uklidnit se po cestě nahoru. Poslední minuta na poslední zastávce. Opouštím poslední zastávku a pomalu lezu nahoru po laně, přehoupnu se na spodní okraj žebříku do vody a přesně na čas se objevím na povrchu. Vyběhnu po žebříku na palubu, sundám helmu, sundám flašku, sundám boty, rukavice, vrchní kus neoprenu. Minuta na povrchu. Skáču do komory, rychle sluchátka na uši a otevřu přepouštěcí ventil a stlačím se do 50 feetů, kde se outer lock vyrovná s inner lock. V klidu se osuším, vytáhnu ze svého chamber bagu kraťasy, triko a ponožky. Tahám s sebou i malou lékárničku a ošetřím si poškrábané ruce a koleno. Přemístím se do inner lock a nasadím si masku s kyslíkem. Uzavřu za sebou poklop a outer lock potom tender odpustí zpátky na tlak povrchu.

Vytáhnu svou malou PlayStation a čumím na filmy. Jednou za čas tender ventiluje komoru. Každých dvacet minut mám 5 minut air break. Zkouknu dva filmy a už jsem na povrchu. První půl hodiny sedím na židli vedle komory pod dohledem tendera. Potom se můžu jít převlíct a najíst. Z paluby smím odejít až po dvou hodinách po dokončení ponoru.

Taxe potichoučku vysprchuju vlažnou vodou a zalezu do bunku... Chvilku na internetu a hurá do hajan. Za chvíli to začne znovu dokola.

autor: Rostislav Havlik
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek