Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Spatangus purpureus

Detail záznamu

Foto Luboš Piálek
Násilně vyhrabán z písku... Chorvatsko, Brač, Sumartin, zátoka u kempu Manjana; září 2002 - autor Luboš Piálek
Detail. Chorvatsko, Brač, Sumartin, zátoka u kempu Manjana; září 2002Mrtvá schránka. Chorvatsko, Brač, Sumartin, zátoka u kempu Manjana; září 2002
Spatangus purpureus  Müller, 1776
Česky:Ježovka červená
Říše:Animalia - Živočichové
Kmen:Echinodermata - Ostnokožci
Třída:Echinoidea - Ježovky
Řád:Spatangoida
Čeleď:Spatangidae
Charakteristika
Běžná velikost:8 cm
Maximální velikost:12 cm
Hloubka výskytu:15 - 900 m
Barva:Bílá  (konce někt. ostnů, schránka delší dobu po smrti)
 Fialová  (schránka i ostny)
Tvar těla:Hrouda  (široká a nízká, srdčitě tvarovaná schránka)
Výskyt:Středozemní moře - západní část  (jedna z nejhojnějších nepravidelných ježovek)
 Středozemní moře - východní část
 Středozemní moře - Jadran
 Atlantik - východní - mírný pás  (od Britských ostrovů po Středozemní moře)
Poznámky
Popis:Velká okázale fialově zbarvená nepravidelná ježovka, dorůstající velikosti až 12 cm. Nepravidelné ježovky mají posunut ústní otvor dopředu a řitní otvor dozadu, a proto na rozdíl od běžných ježovek zcela ztratily radiální symetrii, a jsou navenek symetrické pouze podle jedné svislé roviny, probíhající předozadním směrem. Základní zbarvení tohoto druhu je purpurové až tmavofialové, některé z delších trnů mohou být bílé.  
Mnohem častěji naž živého jedince lze na dně najít prázdnou, velmi křehkou schránku. Je srdčitě tvarovaná, v přední části má mírně prohloubený zářez. S jistotou se určují schránky těchto ježovek podle systému pórů, žlábků a jiných struktur na povrchu.  
 
Biotop: hrubší písčité nebo štěrkovité dno chráněné před účinky vln (obvykle ve větších hloubkách). 
 
Biologie: Nepravidelné ježovky, mezi než Spatangus purpureus patří, žijí zahrabané pod povrchem dna. Spatangus dává přednost hrubším částicím písku - aby mohl čerpat kyslík z vody ve štěrbinách, občas hřbetními trny rozrušuje vrstvu štěrku nad sebou. Jiné druhy, jako je např. Schizaster canaliferus, preferují spíše bahnitá dna.  
Specializovanými panožkami prohrabávají ježovky substrát a sbírají drobné živočichy i zbytky uhynulých organismů a detrit. Jedinci bývají nalezeni buď v případech, když se pohybují těsně pod povrchem štěrku, nebo když se dokonce při hledání lepšího místa vyhrabou a přesouvají se po povrchu dna. V některých oblastech (např. u Britských ostrovů) lze najít poměrně často na trnech této ježovky přitisknutého drobného mlže Montacuta substriata.  
Podobným druhem je Spatangus raschii. Nebývá úplně zahrabán ve dně, ale přesto se s ním nelze běžně setkat - vyskytuje se totiž až od hloubky 150 m.

Údaje naposledy změněny dne 13.11.2003 20:15:24,0