Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Mullus surmuletus

Detail záznamu

Foto Luboš Piálek
Denní zbarvení - parmice při práci. Chorvatsko, Brač, Sumartin, zátoka u kempu Manjana; září 2002 - autor Luboš Piálek
Noční zbarvení - parmice v pyžamu. Chorvatsko, Brač, Sumartin, zátoka u kempu Manjana; září 2002
Mullus surmuletus  Linnaeus, 1758
Anglicky:Striped red mullet
Česky:Parmice pruhovaná
Francouzsky:Rouget-barbet de roche
Italsky:Bottarga
Německy:Meerbarbe
Portugalsky:Ovas secas
Španělsky:Salmonete de roca
Říše:Animalia - Živočichové
Kmen:Chordata - Strunatci
Podkmen:Vertebrata - Obratlovci
Třída:Actinopterygii - Paprskoploutví
Podtřída:Teleostei
Řád:Perciformes - Ostnoploutví
Čeleď:Mullidae - Parmicovití
Charakteristika
Běžná velikost:25 cm
Maximální velikost:40 cm
Hloubka výskytu:1 - 100 m
Barva:Červená
 Hnědá světlá
 Oranžová
Tvar těla:Dlouhá ryba
Výskyt:Středozemní moře - západní část
 Středozemní moře - východní část
 Středozemní moře - Jadran
 Atlantik - východní - mírný pás  (od západního Norska po Senegal)
Poznámky
Popis: Na bradě má dva dlouhé vidlicovité, pohyblivé, masité vousky. Zbarvení záleží na ročním období, denní době, hloubce a stáří, je proměnlivé od žlutohnědé k načervenalé, šupiny tmavě orámované. Ve dne se od oka až k ocasní ploutvi táhne podél postranní čáry jeden červený pruh a souběžně s ním je ještě několik méně zřetelných žlutavých pruhů, v noci je pruhování spíše příčné. Má dvě hřbetní ploutve. Na první hřbetní ploutvi jsou podélné modravé a červenavé pruhy. Břicho je stříbřitě bílé. 
Biotop: Žije na písčitém či bahnitém dně. Mladé ryby se vyskytují u mělčin s řasami. 
Biologie: Je rozšířena od jižního Norska a Švédska kolem západní Evropy až na pobřeží severozápadní Afriky. Vyskytuje se všude ve Středozemním a Černém moři. Může dosahovat váhy až 2 kg. Tře se v červenci až srpnu poblíž Lamanšského průlivu. Její pelagické jikry bývají proudem zaneseny až k Norsku, po třech dnech se z nich líhne potěr, který žije zprvu planktonním způsobem života. Jakmile madé rybky dorostou 3 cm, začínají se zdržovat převážně u dna. Dospívá už ve stáří dvou let. Živí se bentosem, který vyhledává hmatovými vousky. Při hledání potravy se sdružuje do malých hejn, často se k ní přidružuje mnoho jiných ryb, kteří loví bezobratlé parmicí vyplašené. Jako potrava jí slouží drobní korýši, měkkýši a červi.  
Už za starověku byla známa velkou barvoměnou. Má chutné maso a u Římanů nesměla chybět na žádné hostině.

Údaje naposledy změněny dne 03.10.2003 22:27:19,0