Popis
Žije v hloubkách
od 5 m do 200 m
Popis: Elegantní desetiramenný hlavonožec s tvarem přizpůsobeným dravému životu ve volné vodě. Tělo olihně je dlouhé a válcovité, zakončené dvěma ploutvičkami trojúhelníkovitého až kosodélníkového tvaru. Kromě osmi kratších ramen mají na hlavě dvě delší chapadla s nápadně velkými středovými přísavkami, až čtyřikrát většími než přísavky okrajové. Tato chapadla jsou protažitelná a slouží k lovu potravy.
Výrazné oči na hlavě indikují, že se jedná o dobře vidícího tvora s noční aktivitou.
Základní zbarvení těla olihní je šedobílé, zaživa pak červenavé. Olihně jsou ale podobně jako jiní hlavonožci schopny velmi intenzivní barvoměny, a navíc mají v kůži odrazná tělíska zvaná iridofory, rozkládající světlo. Můžete na nich proto pozorovat nejrůznější duhové odstíny.
Vajíčka olihní jsou připevňována samicí na pevný podklad ve snůškách. Každá snůška je tvořena několika vaječnými váčky prstovitého tvaru, které obsahují asi 50-100 drobných vajíček. Z vajíček se rovnou líhnou drobné olihně – hlavonožci mají na rozdíl od většiny ostatních mořských měkkýšů přímý vývoj, tudíž nemají žádnou larvu.
Biotop: Žije v otevřené vodě. Vyžaduje substrát k přichycení vajíček v době jejich kladení, proto v době rozmnožování připlouvají jedinci k pobřeží. Nejčastěji se s olihněmi lze setkat při nočních ponorech – člověk ale musí zaměřit svou pozornost na volnou vodu, nikoli dno. Jedná se však obvykle pouze o drobné jedince, velké olihně se vyskytují spíše ve větších hloubkách. (Uváděná maximální délka je pouze délka těla, se započítanými chapadly vypadá dospělá oliheň podstatně majestátněji.)
Biologie: Noha je přeměněna ve svalnatou trubici - sifon, kterým je vystřikována voda z plášťové dutiny, čehož využívají olihně k pohybu. Ploutevní lem je u olihní pozměněn ve dvě ploutvičky, které neslouží ani tak k plavání, nýbrž jako stabilizátory a kormidla při reaktivním pohybu.
Olihně jsou odděleného pohlaví. Po spáření a nakladení vajíček umírají. Na rozdíl od mnoha jiných druhů olihní nedochází u středomořských druhů k hromadnému rozmnožování Délka života tohoto dosahuje obvykle asi dvou let. Mnohé se však stáří nedožijí, neboť padnou za oběť jiných dravcům volné vody nebo člověku.
Olihně jsou totiž masově loveny na jídlo – kdo zná chorvatské
ligně na žaru, ví proč. Kdo je nezná, zná pravděpodobně alespoň italský termín „calamari“, který ve většině případů označuje právě olihně.
Ve Středomoří včetně Jadranu se vyskytují čtyři druhy olihní (z čeledi Loliginidae): dva z rodu
Loligo (
L. vulgaris a
L. forbesi) a další dva rodu
Allotheuthis (
A. media a
A. subulata). Zajímavé je, že díky nízké salinitě se hlavonožci a tudíž ani olihně nevyskytují v Černém moři.
Vyskytuje se v těchto oblastech:
- Středozemní moře - západní část
- Středozemní moře - východní část
- Středozemní moře - Jadran
- Atlantik - východní - mírný pás na sever po Severní moře
- Atlantik - východní - tropický pás po Guinejský záliv