Potápěči a harpunáři

Všude kolem magická tma, jen zvuk vlastních vydechovaných bublin z regulátoru a kužel světla, jsou schopny vnímat naše omezené lidské smysly při nočním ponoru. Dnes se nám však zdá, jako by noční život nebujel ve své obvyklé rozmanitosti a nádheře. V tom se za námi ozval nepřirozený, smrtonostý, ale bohužel známý zvuk. Klid nočního moře prořízl tupý zvuk vystřelené harpuny a za chvíli další. V dálce se již objevují dva kužele světla potápěčů - harpunářů. Zase jen další z mnoha, kterým nebyla dána do vínku skutečná hodnota potápění. Naši mysl zaplavil smutek.

Potápím se již nějaký ten pátek, jsem instruktor UDI, ale nějak si stále nemohu zvyknout a asi již nezvyknu na ty z nás, které táhne pod vodní hladinu "nezkrotná lovecká vášeň", jak tomu oni dotyční rádi říkají. Vždy jsem chodil pod vodu s nadšením a v očekávání nových setkání s neznámými, nebo i úplně běžnými obyvateli sladkých i slaných vod. V několika posledních desetiletích obrovsky vzrostl počet lidské populace a s tímto faktem úměrně ubývá ostatních živočišných druhů. Když otevřeme oči a sledujeme jakým způsobem se drancují přírodní zdroje na pevnině i v mořích, jakým tempem pracují plovoucí továrny na zpracování rybích produktů, za nimiž zůstává ve světových mořích a oceánech jen mrtvá poušť lemovaná torzy mrtvých těl živočichů, kteří nebyli zrovna na seznamu lovených tvorů. To, že veškerý odpad lidské populace vypouštěný z továren, měst a tím pádem i našich domovů putuje do potoků a řek, které všechno to lidské svinstvo odnesou opět do moří a oceánů naší planety. Byli jste někdy svědky, co dokáže taková obří výletní loď, která bez bázně a hany pod rouškou tmy, vypustí své nádrže s odpadem rovnou do moře ? Pokud ne, tak buďte rádi ! Je to opravdu nechutné ! Jako by nestačilo, že v asijských zemích stále těží vápenec z vážně ohrožených korálových útesů, že se loví ryby dynamitem, či kyanidem. A co takové ukládání chemického a jaderného odpadu do moří a oceánů. Jednoduše řečeno si lidská populace dělá z Neptunovi říše obrovské, nebezpečné, ale neviditelné smetiště. Po nás potopa !!! Nevím, jak Vám, ale mně z toho všeho běhá mráz po zádech a rozhodně mi to není lhostejné. Většina z nás zavírá oči nad těmito jevy a problémy naší civilizace a spokojuje se s faktem, že jednou za čas vyrazí na dovolenou někam do tramtárie, kde si rádi hrajeme na civilizované a penězi se ohánějící turisty ze západního světa. Myslíme si, že jsou tam všichni jen proto, aby nám zpříjemnili těch pár dní či týdnů které se nám podaří urvat z našeho otrockého způsobu života, který hrdě nazýváme civilizovaný.

A aby tomu všemu nebyl konec, tak jsou mezi námi potápěči i tací, kterým není svatý ani ten krásný, ale již narušený svět pod hladinou, kvůli němuž se drtivá většina z nás rozhodla stát potápěči. Ano, jsou to potápěči - harpunáři! Byl bych velice nerad, aby jste získali dojem, že jsem zatvrzelý aktivista proti lovení harpunou. Nevidím nic špatného na lovu pro vlastní potřebu a obživu. To však nemá nic společného s potápěčem - turistou, který přijede do cizí země na týdenní dovolenou ověšen kufry s jídlem a s možností pochutnat si na jakémkoli daru moře v četných restauracích, nebo si jakýkoli tamní rybí druh zakoupit na místních tržnicích. Že je to drahé? Tak to ať raději sedí doma a šetří, protože co je dnes laciné! V tomto případě jde pouze o zabíjení pro potěšení, anebo z nějakého zvráceného druhu "sportu", což je podle mě naprosto nesmyslné a zvrhlé. Nebo, že by snad chtěli ušetřit?!? K tomu se snad ani nebudu vyjadřovat. Musel bych totiž použít neotisknutelné výrazy pro tento druh hladounů a skrblíků!!! Pokud někdo dokáže vidět v těchto fantastických, obdivuhodných a krásných tvorech jen kus žvance, tak je mi ho opravdu líto. Tímto článkem nechci napadat spearfishing, protože tam jde o něco úplně jiného. To je souboj s rybou - živočichem, jemuž se v jeho přirozeném prostředí nemůžeme rovnat. Tito lidé jsou skvěle trénovaní a mnohé jejich výkony zaslouží opravdové uznání. Jenomže lovit ryby harpunou na nádech, by většina těch harpunářů s přístrojem nikdy nedokázala. I tyto potápěče - harpunáře však lze rozdělit na lidi s určitou loveckou etikou a nesoudné a odsouzeníhodné postřelovače. Viděl jsem na vlastní oči takové hlupáky, kteří jsou schopni zabít naprosto bezbrannou chobotnici hlídající svoji snůšku vajíček se slovy: "Buď by ji zabili Chorvati, nebo stejně chcípne!" Znám i takové, kteří bez bázně a hany zabíjí krásné pilobřichy ostnité a parejnoky elektrické. Neštítí se ulovit ani malé humry, langusty či ropušnice a ostatní tvory, kteří ještě nesplnili svoje životní poslání - nezplodili další pokračovatele svého druhu. Při pohledu na jejich arogantní a hrdé tváře, které jakoby vyzývaly po uznání, je mi opravdu na zvracení. Myslím, nebo spíše doufám, že těchto lidí není mnoho, ale jsou však velmi viditelní, ostatně jako všichni gauneři. Zde se však naskýtá otázka, zda náhodou nejsme vinni všichni. Ptáte se čím? Tím, že jen mlčky přihlížíme a nedokážeme najít odvahu dát najevo svůj nesouhlas s jejich počínáním. Tito potápěči - harpunáři nejsou nebezpeční jen tomu krásnému a bezbrannému podvodnímu světu, ale i nám. Nejen, že jde většinou o potápěče sólisty, od kterých se při ponoru nemůžete dočkat jakékoli spolupráce, či dokonce pomoci v nouzi, poněvadž absolutně porušují pravidlo buddy systému, ale navíc, pokud by Vás chytila pobřežní policie při potápění s těmito lidmi s harpunou, tak zde platí kolektivní vina a trest, vztahující se na celou skupinu ! To znamená, že v Chorvatsku je to minimálně zabavení potápěčské výstroje, pořádná pokuta a v horším případě i vězení.

Myslíte, že stojí za to, tolerovat takové aktivity některých z nás?!