Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Definice a použití skútru

Podvodní skútr (angl. diver propulsion vehicle, DPV) je přístroj, který potápěčům neslouží primárně k co nejrychlejší jízdě pod vodou, ale k šetření sil, a tím pádem plynu. Více plynu umožňuje urazit delší vzdálenost při cestě hlouběji do jeskyně, pohodlnému prohlédnutí velikého vraku nebo k boji se středně silným proudem na dekompresní zastávce. Vodorovná poloha těla a přirozeně natažené nohy spolu s hydrodynamicky uspořádanou výstrojí, včetně stejdží jen na jednom boku, popř. náhradního skútru v zákrytu mezi nohama a za láhvemi, snižují do maximální možné míry odpor. Proud vytvářený vrtulí probíhá pod potápěčem. Správná poloha a konfigurace zajišťují co nejhydrodynamičtější pohyb. Pokud cítíme, že naše tělo či stejdže kladou vodě přílišný odpor, je poloha pravděpodobně nevhodná.

Někteří potápěči si skútr pletou s kompenzátorem vztlaku, když ho používají k výstupu či klesání, přičemž zapomínají na regulaci vztlaku křídlem. Další funkcí skútru je přeprava většího množství výstroje. To může být při použití více než 3 stejdží, nebo když podpůrní potápěči potřebují rozmístit na trasu v jeskyni láhve pro hlavní tým. Skútr může sloužit k připevnění kamer a světel. V neposlední řadě ho použijeme pro blbnutí v mělčinách.

 

Moderní skútry italské značky SUEX. © Andrea Kiss

 

Typy skútru

Používá se výhradně typ skútru, který přední částí (angl. nose) rozráží vodu před potápěčem a táhne ho za sebou na šňůře (anglické označení typu skútru je tow-behind-scooter). Řídit ho lze, díky tažné šňůře, pohodlně jednou rukou. Není nutno se ho křečovitě držet oběma rukama, které by byly nepoužitelné k další činnosti. Námaha by zvyšovala pravděpodobnost dekompresní příhody.

Umístění vrtule omezuje pravděpodobnost zamotání či zachycení v porovnání se skútry, na kterých se leží nebo které máme mezi nohama. Ovládání je jednodušší a rychlejší, což je výhodou zejména pro užší prostory jako jeskyně.

 

Starý dobrý Gavin velikosti Magnum. Díky olověným bateriím váží přes šedesát kilogramů.

 

Hlavní části skútru

Skútr staršího designu (např. Gavin, Silent Submersion) má vepředu odejmutelné zploštěné víko připevněné ke středové části ‒ k tělu. Tělo válcovitého tvaru ukrývá baterie. Starší modely užívají baterie olověné, modernější NiMH a nejmodernější baterie lithiové. Na konci je odejmutelná „koruna“ s jednou řídicí ručkou (navrchu) či dvěma (po stranách). Koruna kryje vrtuli
a je propojená s motorem. Rychlost většiny starších skútrů se nastavuje přímo na vrtuli jednoduchým pootočením mechanismu a změnou úhlu lopatek. Součásti jsou z různých materiálů jako HDPE, PVC, u modernějších hliník, delrin nebo uhlíková vlákna. Zjednodušeně řečeno, čím je tělo delší, tím obsahuje více/větší baterie, a tím pádem má delší dosah (autonomii).

Typy baterií používané pro skútry jsou stejné jako typy používané pro hlavní svítilny. Nemálo potápěčů stále dává přednost těžkým olověným bateriím vzhledem k jejich spolehlivosti, odolnosti, zjevnému pozvolnému klesání výkonu a v neposlední řadě nižším nákladům. A to i na úkor opravdu vysoké hmotnosti.

Delší tělo s sebou přináší menší ovladatelnost. Pro blbnutí v malých hloubkách jsou tedy vhodnější kratší skútry. Skútry s nižší výdrží než 90 minut nejsou z bezpečnostních důvodů vhodné pro použití v jeskyních. Přístroje, které vydrží 150 minut a více, jsou potom používány k exploračním ponorům. Na potápění primárně z lodi a člunu bude pravděpodobně lepší si pořídit skútr s lehčími bateriemi, aby byla manipulace pohodlnější.

 

1 ‒ řídicí ručka 2 ‒ spoušť s krytem 3 ‒ točítko on/off 4 ‒ točítko rychlosti (1‒9) 5 ‒ dioda stavu baterie 6 ‒ baterie (uvnitř)

7 ‒ pruh duše   8 ‒ delrinové víko   9 ‒ šňůra s karabinou            k tažení skútru 10 ‒ hliníkové tělo 11 ‒ motor (uvnitř)

12 ‒ točítko bypassu 13 ‒ spodní očko k tažné          šňůře 14 ‒ vrchní očko k tažné          šňůře 15 ‒ vrtule, kolem ní koruna

 

Požadavky na skútr

 - typ táhnoucí potápěče za sebou

 - spolehlivost a jednoduchost

 - nastavitelná rychlost (do jeskyně to musí být alespoň 3 rychlosti)

 - nepřímo napojená vrtule

 - autonomie vzhledem k typu ponorů týmu

 

Na přední vrchní straně těla může být nerez SK páskou držen nylonový popruh, který slouží k nošení a tažení skútru za sebou. Modernější skútry záležitost řeší elegantněji. Mají ručku přímo na předním víku (např. Suex/Halcyon, Bonex).

O-kroužek, který je k sobě tlačen mezi dvěma povrchy (např. Gavin, Silent Submersion), by neměl být nikdy lubrikován, aby nepřitahoval nečistoty (např. písek) a neponičil se. Jedná se o tzv. statický o-kroužek. Díky němu ztrácí skútr s přibývající hloubkou vztlak, jelikož dochází k jeho kompresi. Dynamické o-kroužky nejsou stlačovány. Ty je nutno lubrikovat (např. Suex, hlava záložní svítilny). Pokud je skútr transportován, měly by být statické o-kroužky odstraněny a před ponorem na skútr umístěny zpět, aby nedocházelo k opotřebování a byla omezena možnost poškození.

 

Příště: Skútr část 2.