Jan Hájek

Jaké byly tvé potápěčské začátky a kdy jsi pod hladinu začal brát i fotoaparát?

K potápění jsem se dostal před čtrnácti lety v České národní bance, kde jsem byl zaměstnán. Mokré přítmí a vodní příšery mě odjakživa přitahovaly a tak jsem kývl na to, že se stanu členem právě zakládaného bankovního potápěčského oddílu. Po dvou letech potápění jsem pocítil nutnost materializovat mé zážitky ze světa pod vodou. Pořídil jsem si proto plastový kejs Ikelite na jednorázové papírové foťáky s bleskem. Výsledky z tak jednoduchého zařízení mě překvapily, a tak jsem o dva roky později zakoupil doopravdický podvodní fotoaparát Nikonos V.

Jaký je tvůj potápěčský sen?

Potápěčské sny o neznámých a úžasných místech jsem snil hlavně zpočátku. Leckterý sen jsem si pak splnil, postupně jsem však své potápěčské sny nahradil fotografickými cíli. Vždy se snažím, aby mé fotografie podvodní přírody a lidí pod hladinou v sobě obsahovaly onu kvalitu, která odlišuje obraz od dokumentárního snímku. Chcete li, tak toto je můj sen.

Specializuješ se na nějakou oblast podvodní fotografie?

Svět podvodní přírody je neobyčejně mnohotvárný, cítím, že specializace jen na jednu oblast by ve výsledku znamenala ochuzení. Jsem univerzální, rád například spolupracuji s bázemi na prezentaci jejich lokalit v potápěčských časopisech. Pokud bych měl přece jenom vyzdvihnout nějakou oblast, tak rád fotografuji pod vodou lidi. Už několik let dokumentuji svými snímky Martina Štěpánka a český freediving, spolupracuji i s akvabelou Eliškou Chlupovou. Mám rád i sladkou vodu, tu považuji za prubířský kámen schopností každého podvodního fotografa. Mou výzvou je přivážet dobré snímky z míst, ze kterých si to jiní třeba netroufají.

Kde můžeme tvé fotografie vidět?

Snímky a články mi vycházejí především v časopisech, přispívám i do novin a přírodovědných knih. V poslední době začínám publikovat i v zahraničí, v Polsku, USA a v Kanadě. Mé snímky jsou k vidění na stránkách webů věnovaných potápění (stranypotapecske.cz, divelive.cz), potápěčských bází (manjana.cz, fundiving.cz, planetdivers.com, dahabdive.com, rumchalpa.cz), výcvikového systému (itd.cz) a freedivingových webů (martinstepanek.com, freediving.cz, divefit.com). Sérii velkoformátových fotografií jsem vystavoval zatím na třech výstavách. Připravil jsem i obaly a snímky pro několik DVD s potápěčskou tématikou. Od roku 1999 každoročně vydávám svůj autorský kalendář se snímky podvodní přírody.

Jakou používáš fotografickou techniku?

Fotografuji na Nikonos V ve spojení s filmovým materiálem Fuji Velvia. Inverzní film je výjimečné médium, na jeho vlastnosti nedá dopustit řada profesionálů. Co se týče Nikonosu, já si s ním prostě rozumím, fotím s ním i veškeré záběry nad vodou. Mám k němu téměř všechny objektivy, a ty střídám. Blesky používám také od Nikona, typ SB-105. Menší věci fotím předsádkou Close-up od Nikona, mezikroužky pro focení maker mám od Sea & Sea.

Zpracováváš dále snímky v počítači?

Zpracování snímků v počítači s sebou nese jedno nebezpečí, může svádět fotografa k tomu, že místo aby přemýšlel jak se poučit, aby scénu příště vyfotil lépe, snaží se najít filtr, kterým by opravil své chyby. Já se snažím fotit tak, aby mé snímky úpravy nepotřebovaly. Ty, co by je potřebovaly, končí většinou v koši. Naskenované snímky musím samozřejmě doostřit, skenováním se ostrost snímků snižuje. Retuše provádím jen výjimečně. To samé platí pro ořezy, záběr komponuji už při fotografování na plný formát. Někdy se však stane, že i když je snímek exponován správně, úpravu v editoru z určitého důvodu potřebuje.

Jaký jsi měl nejsilnější zážitek spojený s podvodním fotografováním?

Nejsilnějším zážitkem jsou chvíle, kdy se dovídám, že mé snímky nejsou lidem lhostejné. Lidé chrání jen to, co znají, a prostřednictvím mých snímků mohou podvodní přírodu blíže poznávat. Je to můj způsob, jak pro tento svět něco udělat.

Obrázek pro váš monitor viz tapety na plochu.