Cizí těleso v dýchacích cestách – reverzibilní příčina zástavy oběhu s překvapivě vysokou nadějí na úspěch
Obstrukce dýchacích cest cizím tělesem (Foreign Body Airways Obstruction – FBAO) je jednou z potenciálních příčin hypoxické zástavy oběhu. Na druhou stranu jde ale o situaci, kde účinná intervence laických svědků může kritickou situaci zcela vyřešit a zástavě dokonce úplně předejít. Podle údajů ze Spojených států z roku 2020 jde dokonce o 3 nejčastější preventabilní příčinu úmrtí. Ne nadarmo je proto návod na laickou pomoc v případě dušení jídlem povinně vyvěšený v každé americké restauraci.
Nojo, ale když už k zástavě oběhu dojde, jaká je tedy naděje na přežití postiženého? Není pak už “pozdě bycha honit”, když jde o tu hypoxii? Víme totiž, že hypoxické zástavy oběhu mají prognózu obecně velmi nepříznivou.
Právě tuto otázku si položil tým pod vedením dr. Wolthersové z dánského Nestvedu a výsledky jejich studie jsou k dispozici na webu časopisu Resuscitation.
Autoři využili známý dánský registr přednemocničních zástav oběhu s daty od roku 2016 do roku 2022 (celkem 30,926 zástav). Na základě fulltext analýzy dokumentace z této databáze autoři identifikovali celkem 1.116 situací, kde došlo k laické nebo profesionální resuscitaci a příčinou by mohla být FBAO. Dokumentaci od těchto událostí dále revidovali 2 lékaři záchranné služby a jeden konzultant ORL, FBAO jako vysoce pravděpodobnou příčinu zástavy potvrdili v 321 případě (tj. jde cca jednu zástavu ze sta).
Největší počet zástav z důvodu FBAO se odehrál u osob ve věku nad 61 roků (73%), což je poměr, který proporčně odpovídá i ostatním typům zástav. Oproti “běžným” případům se zástavy z důvodu FBAO týkaly stejně často mužů i žen, pacienti byli o něco starší (medián věku 75 let vs. 72 let), daleko častěji šlo o spatřenou zástavu (84% vs. 44%), častěji byla zahájena laická resuscitace (85% vs. 70%) a častěji měl pacient vstupně nedefibrilovatelný rytmus (95% vs. 80%).
Kromě standardní resuscitace použili laici cca ve čtvrtině případů specifické postupy pro uvolnění cizího tělesa. Dominantně šlo o nějakou podobu Heimlichova manévru, výjimečně o přímé vytažení rukou. Profesionální záchranáři dominantně použili k extrakci cizího tělesa přímou laryngoskopii a Magillovy kleště nebo odsávačku.
Přes vyšší věk a méně pacientů s defibrilovatelným rytmem však byly výsledky ve skupině s FBAO poměrně výrazně lepší, než u ostatních typů zástav: ROSC byl dosažen u 67% pacientů (vs. u 32% u jiných zástav) a významně lepší bylo i třicetidenní (30% vs. 14%) a roční přežití (24% vs. 12%).
Spíše statistickou zajímavostí byly lepší výsledky u pacientů, kde se podařilo obnovit průchodnost dýchacích cest laiky ve srovnání se zásahem záchranné služby. Svůj vliv na to měla zřejmě kratší doba trvání zástavy a možná, že v době uvolnění dýchacích cest ještě ani nemuselo jít o úplnou zástavu, ale například o závažnou bradykardii, která sice klinicky jako zástava vypadá, ale naděje na obnovení oběhu je řádově vyšší, než u “poctivé lajny”.
Podle očekávání bylo jako nejčastější cizí těleso identifikováno maso (37% případů), pečivo (12%), párky (9%) ovoce (5%) a okrajově i další potraviny. Pouze v jednotkách případů šlo o tvrdé předměty typu léků a bonbónů nebo o úlomky zubní protézy.
K výsledkům se sluší podotknout, že zástava oběhu z důvodu FBAO sice není zrovna častá, ale její příčina je řešitelná a outcome velmi příznivé. Autoři tedy naznačují, že FBAO by tedy bylo vhodné zařadit mezi reverzibilní příčiny zástavy.
A já bych k tomu dodal, že studie byla navíc zaměřená jen na pacienty, kde už k zástavě oběhu (pravděpodobně) došlo, což ale bude jen ona pověstná “špička ledovce”. Pod touto špičkou se nepochybně skrývá daleko víc pacientů, kde pravděpodobně laická pomoc přišla natolik včas, že se zástavě oběhu podařilo předejít. O takových pacientech se v registrech nedočteme (situace je vyřešená, záchranka už nemá koho zachraňovat), ale málo jich nebude – odhadem třeba 10 – 20x víc (Kiyohara a spol., 2018), než těch, kde stav dojde až do resuscitace. A to jsou jen v ČR nejméně větší desítky, možná stovky lidí ročně.
První pomoc při obstrukci dýchacích cest cizím tělesem by tedy (společně se zástavou masivního krvácení a kompresemi hrudníku) měla patřit mezi zcela základní výkony první pomoci. A ty by měla bez výjimek znát celá populace.
Zdroj: Wolthers SA et al. Foreign body airway obstruction resulting in out-of-hospital cardiac arrest in Denmark – Incidence, survival and interventions. Resuscitation. 2024 Mar 9:198:110171. doi: 10.1016/j.resuscitation.2024.110171.
(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.