Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Loligo vulgaris

Detail záznamu

Loligo vulgaris  Lamarck, 1798
Anglicky:Common squid, European squid
Česky:Oliheň obecná
Francouzsky:Calmar, Encornet
Chorvatsky:Lignja
Italsky:Calamari
Španělsky:Calamar común
Říše:Animalia - Živočichové
Kmen:Mollusca - Měkkýši
Podkmen:Conchifera - Schránkovci
Třída:Cephalopoda - Hlavonožci
Podtřída:Dibranchiata (Coleoidea) - Dvoužábří
Řád:Teuthoidea (Teuthida) - Krakatice
Čeleď:Loliginidae - Olihňovití
Charakteristika
Běžná velikost:25 cm
Maximální velikost:40 cm
Hloubka výskytu:5 - 200 m
Barva:Bílá  (hlavně zamrtva)
 Mění barvu  (velmi rychlá schopnost barvoměny)
 Růžová  (zaživa)
Tvar těla:Hlavonožec  (protáhlý desetiramenný hlavonožec)
Výskyt:Středozemní moře - západní část
 Středozemní moře - východní část
 Středozemní moře - Jadran
 Atlantik - východní - mírný pás  (na sever po Severní moře)
 Atlantik - východní - tropický pás  (po Guinejský záliv)
Poznámky
Popis: Elegantní desetiramenný hlavonožec s tvarem přizpůsobeným dravému životu ve volné vodě. Tělo olihně je dlouhé a válcovité, zakončené dvěma ploutvičkami trojúhelníkovitého až kosodélníkového tvaru. Kromě osmi kratších ramen mají na hlavě dvě delší chapadla s nápadně velkými středovými přísavkami, až čtyřikrát většími než přísavky okrajové. Tato chapadla jsou protažitelná a slouží k lovu potravy. 
Výrazné oči na hlavě indikují, že se jedná o dobře vidícího tvora s noční aktivitou. 
Základní zbarvení těla olihní je šedobílé, zaživa pak červenavé. Olihně jsou ale podobně jako jiní hlavonožci schopny velmi intenzivní barvoměny, a navíc mají v kůži odrazná tělíska zvaná iridofory, rozkládající světlo. Můžete na nich proto pozorovat nejrůznější duhové odstíny. 
Vajíčka olihní jsou připevňována samicí na pevný podklad ve snůškách. Každá snůška je tvořena několika vaječnými váčky prstovitého tvaru, které obsahují asi 50-100 drobných vajíček. Z vajíček se rovnou líhnou drobné olihně – hlavonožci mají na rozdíl od většiny ostatních mořských měkkýšů přímý vývoj, tudíž nemají žádnou larvu. 
 
Biotop: Žije v otevřené vodě. Vyžaduje substrát k přichycení vajíček v době jejich kladení, proto v době rozmnožování připlouvají jedinci k pobřeží. Nejčastěji se s olihněmi lze setkat při nočních ponorech – člověk ale musí zaměřit svou pozornost na volnou vodu, nikoli dno. Jedná se však obvykle pouze o drobné jedince, velké olihně se vyskytují spíše ve větších hloubkách. (Uváděná maximální délka je pouze délka těla, se započítanými chapadly vypadá dospělá oliheň podstatně majestátněji.) 
 
Biologie: Noha je přeměněna ve svalnatou trubici - sifon, kterým je vystřikována voda z plášťové dutiny, čehož využívají olihně k pohybu. Ploutevní lem je u olihní pozměněn ve dvě ploutvičky, které neslouží ani tak k plavání, nýbrž jako stabilizátory a kormidla při reaktivním pohybu.  
Olihně jsou odděleného pohlaví. Po spáření a nakladení vajíček umírají. Na rozdíl od mnoha jiných druhů olihní nedochází u středomořských druhů k hromadnému rozmnožování Délka života tohoto dosahuje obvykle asi dvou let. Mnohé se však stáří nedožijí, neboť padnou za oběť jiných dravcům volné vody nebo člověku.  
Olihně jsou totiž masově loveny na jídlo – kdo zná chorvatské ligně na žaru, ví proč. Kdo je nezná, zná pravděpodobně alespoň italský termín „calamari“, který ve většině případů označuje právě olihně. 
Ve Středomoří včetně Jadranu se vyskytují čtyři druhy olihní (z čeledi Loliginidae): dva z rodu Loligo (L. vulgaris a L. forbesi) a další dva rodu Allotheuthis (A. media a A. subulata). Zajímavé je, že díky nízké salinitě se hlavonožci a tudíž ani olihně nevyskytují v Černém moři. 

Údaje naposledy změněny dne 06.12.2003 21:58:52,0