Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Adamsia carciniopados

Detail záznamu

Adamsia carciniopados  (Otto, 1823)
Anglicky:European cloak anemone
Česky:Sasanka plášťová
Latinsky (synonymum):Adamsia palliata
Španělsky:Anémona comensal
Říše:Animalia - Živočichové
Kmen:Cnidaria - Žahavci
Třída:Anthozoa - Korálnatci
Řád:Actiniaria - Sasanky
Čeleď:Hormathiidae
Charakteristika
Běžná velikost:2,5 cm
Maximální velikost:5 cm
Barva:Bílá  (s fialovými tečkami)
 Fialová  (tečky na světlém pozadí)
Tvar těla:Neurčitý  (sasanka obaluje ulitu plže, ve které je poustevník)
Výskyt:Středozemní moře - západní část
 Středozemní moře - východní část
 Středozemní moře - Jadran
 Atlantik - východní - mírný pás  (na sever po Britské ostrovy a Norsko)
Poznámky
Popis: Spodní část těla sasanky plášťové vytváří dva laloky, které objímají ulitu s poustevníčkem a posléze vytvářejí chitinózní obal, který ulitu prodlužuje a nahrazuje. Horní část těla sasanky je krátká, s věncem chapadel, jejichž rozsah ani u největších jedinců nepřesahuje 5 cm. Chapadla směřují směrem dolů, za ústí ulity, aby byly poblíže poustevníka. Základ těla, terč a chapadla jsou bílé barvy, na těle bývají fialové skvrny.  
 
Biotop: Primárně je pro sasanku důležitá ulita s poustevníčkem druhu Pagurus prideaux. Ten sa obvykle vyskytuje na písčitém, štěrkovitém i kamenitém dně. 
 
Biologie: Sasanka plášťová žije v těsném soužití (symbióze)s poustevníčkem Pagurus prideaux. Téměř nikdy nenajdeme tuto sasanku bez poustevníčka (jen výjimečně byla nalezena na kamenech), a stejně tak uvedený druh poustevníčka není bez sasanky k nalezení. (Soužití je údajně tak těsné, že partneři bez přítomnosti druhého obvykle zahynou - ale nakolik je to fakt a nakolik legenda, enní zcelůa jasné). Jak se oba druhy nalézají není zřejmé, ale pravděpodobně bude hrát roli chemická komunikace. 
Ze soužití mají výhody oba partneři - sasanka je díky němu pohyblivá a může sbírat drobné částice, které poustevníčkovi "odpadnou od huby" (proto jsou chapadla sasanky blízko ústí ulity), poustevníček získává velmi dobrou ochrabnu před dravci. V případě podráždění vypouští sasanka růžová vlákna, která intenzivně žahají. 
 
Ve světě existuje několik druhů sasanek ve třech rodech, které jsou schopny podobně vytvářet chitinózní "domeček" pro svého poustevníka (tzv. carcinoecium). Rod Stylobates je zajímavý tím, že díky tomu vlastně umožňuje poustevníkům osidlovat mořské hlubiny. Ve velkých hloubkách na bahnitém dně by větší poustevník jinak nebyl schopen najít dostatečně velkou ulitu (jsou tam příliš vzácné a navíc se tam rychleji rozpouštějí v mořské vodě). I hlubokomořská sasanka má samozřejmě z mobility nespornou výhodu. 

Údaje naposledy změněny dne 07.12.2003 20:08:47,0